Hlavní obsah

Nemá to smysl. Lotyšsko vzdává boj s ruskou propagandou

Riga

Po dvou letech informační války dospěli v Lotyšsku k závěru, že válčit s ruskou propagandou nemá smysl. Odborníci i politici se domnívají, že zápas o smýšlení lotyšských Rusů nevedl k žádoucím výsledkům – ti totiž dál věří Moskvě.

Foto: Profimedia.cz

Televizní vysílač na ostrově Zakusala v lotyšské Rize

Článek

Podle Centra bezpečnosti a strategických výzkumů Lotyšské národní akademie obrany cítí většina ruskojazyčných Lotyšů sounáležitost s Ruskem i se Sovětským svazem.

Vměšování Moskvy považují za nevyhnutelné pro řešení problémů utlačovaných Rusů žijících mimo Ruskou federaci a domnívají se, že se v Lotyšsku rodí fašismus a že jsou diskriminováni kvůli neznalosti úředního jazyka.

Ukazuje se, že i po dvou letech bojů s kremelskou propagandou se většinová část ruskojazyčného obyvatelstva Lotyšska stále přiklání na ruskou stranu, a to nejen pokud jde o ukrajinský konflikt, ale i co se týče vnímání vlastního postavení v Lotyšsku.

Rusko to dělá jako v sovětských dobách. Ale v demokratických zemích je velice těžké vymývat mozky
Ainars Latkovskis, předseda branného výboru parlamentu

Bojovat s něčím takovým nemá smysl, tvrdí poslanec a předseda branného výboru parlamentu Ainars Latkovskis. „Nevěřím, že je jednoduché bojovat za smýšlení lidí. Rusko to dělá jako v sovětských dobách. Ale v demokratických zemích je velice těžké vymývat mozky. Soudím, že situace se změní až za několik generací,” citovala jej ruskojazyčná verze zpravodajského serveru BBC.

Ovlivňovat lidi, kteří již předem souhlasí s tím, co se říká v ruské televizi, je velmi jednoduché, jsou přesvědčeni experti z Akademie obrany.

„Problém spočívá v tom, že není jasné, jak postupovat politicky, jestliže lidé vidí svět různými pohledy. Je jasné, že jedna strana bude souhlasit, zatímco ta druhá ne. To může v případě psychologického nátlaku za hypotetické krize znesnadňovat možnosti obrany,” říká Ieva Berzinová, jež vedla výzkum.

Strach z ukrajinského scénáře

Na začátku ukrajinské krize přede dvěma lety mluvili lotyšští politici o přímé souvislosti mezi vojenskou zranitelností Lotyšska vůči Rusku a vysokým počtem rusky mluvících obyvatel země.

Lotyšské bezpečnostní složky otevřeně varovaly před ohrožením národní bezpečnosti ruskými médii a vybízely k omezení „podvratného” ruského vysílání a k rozvoji vlastního vysílání v ruštině.

Mluvilo se o tom, že místní Rusové sledují ruskou televizi, nechávají se ovlivnit ruskou propagandou a v případě, že by se v Lotyšsku hypoteticky opakoval krymský scénář, přidali by se na stranu „zelených mužíčků”, ruských vojáků v uniformách bez distinkcí. Tyto obavy byly argumentem i při volání po zřízení základny NATO v Lotyšsku.

Lotyšský protitah neefektivní

Lotyšské úřady od té doby pozastavily vysílání ruské televize RTR-Rossija, zavřely portál ru.sputniknews.lv, vyčlenily milióny na ruské vysílání v lotyšské televizi a rovněž přijaly řadu opatření, sloužících k boji s hrozbou hybridní války.

Podobné postupy se uplatňovaly i v ostatních pobaltských republikách.

Po dvou letech, kdy NATO rozhodlo o stálém rozmístění svých jednotek ve východní Evropě, se však s ruskou propagandou už skoro nikomu bojovat nechce – je to totiž drahé, neefektivní a bezúčelné.

Podle průzkumu společnosti TNS klesla sledovanost ruského vysílání lotyšské televize z 2,7 na dvě procenta.

Redaktorka výzkumu Ieva Berzinová tvrdí, že v dlouhodobé perspektivě sice tato polarizace názorů prohlubuje mezeru ve společnosti, nemá ale žádný vztah k posílení vojsk NATO. Lotyšsko se totiž ozbrojuje na obranu proti Rusku, ne kvůli přítomnosti Rusů v zemi.

Související témata:

Výběr článků

Načítám