Článek
Současně varoval před přeceňováním vypovídací hodnoty dokumentů bývalé státní bezpečnosti o tom, nakolik dotyční církevní hodnostáři spolupracovali s bývalým režimem a nakolik případně uškodili církvi. Svazky byly mnohdy neúplné, zmatené a od duchovních se mnohdy ani nevyžadoval podpis závazku o spolupráci.
Někteří církevní hodnostáři byli také registrováni jako kandidáti na tajné spolupracovníky, avšak tuto kategorii nelze ztotožňovat se spoluprací, uvedl Glódź.
"Kategorie kandidát znamenala, že Státní bezpečnost chtěla získat danou osobou ke spolupráci, shromažďovala všechny informace na toto téma, které jí k tomu měly pomoci," vysvětlil arcibiskup s tím, že to vlastně byla jistá forma represe.
Zprávu posoudí Vatikán
Výsledek práce komise předal Glódź sněmu biskupů, který ji postoupí přes nuncia Vatikánu. O budoucnosti prelátů, kteří podle komise spolupracovali s někdejší tajnou policií, bude rozhodovat papež.
K prověrce nejvyššího kléru přinutil polskou církev lednový skandál okolo nově jmenovaného varšavského arcibiskupa, který byl po odhalení své někdejší spolupráce s tajnou politickou policií a rozvědkou donucen zřeknout se funkce právě v den, kdy se ji měl slavnostně ujmout.