Nejvíce mandátů získala ve francouzských volbách levicová Nová lidová fronta

Nikdo z politických stran a uskupení, které kandidovaly v předčasných volbách, nemá v Národním shromáždění většinu 289 poslanců.

Nová lidová fronta získala v prvním kole 32 mandátů, v tom druhém pak 146 mandátů. Ze tří největších bloků má zatím nejvíce poslanců. Předchozí levicová aliance NUPES, která kandidovala v roce 2022, získala 151 mandátů. Dalších nejméně 16 levicových poslanců bylo zvoleno mimo alianci. K alianci se zřejmě přidá i několik dalších poslanců, kteří kandidovali mimo dohody mezi hlavními silami bloku. Je velmi pravděpodobné, že strany zapojené do Nové lidové fronty vytvoří více klubů v Národním shromáždění. Alianci tvoří socialisté, komunisté, zelení a populistická strana Nepodrobená Francie (LFI).

Na druhém místě skončila podle propočtů francouzského ministerstva vnitra vládní aliance Spolu díky zvolení 148 poslanců. Další dva poslance aliance získala v prvním kole na konci června. Volby znamenají pro prezidentský tábor výrazné oslabení. V roce 2022 za něj zasedlo v dolní komoře parlamentu 250 poslanců. Dalších devět poslanců získalo mandát za strany, které Macrona v předchozím volebním období podporovaly.

Národní sdružení výrazně zaostalo za svým cílem získat parlamentní většinu. V druhém kolem uspělo v 88 obvodech, své kandidáty přitom mělo ve více než 400 obvodech. Dalších 37 poslanců získalo v první kole. I tak se pro stranu, jejíž hlavní tváří je Marine Le Penová, jedná o posílení, protože v roce 2022 tato krajně pravicová strana získala celkem 89 mandátů. Dalších 17 mandátů by si měli připsat spojenci RN. Jelikož ostatní bloky tvoří více stran, tak by RN mohlo mít v Národním shromáždění největší klub.

Pravicoví Republikáni, kterými těsně před volbami zmítal ostrý vnitrostranický spor o spolupráci s RN, přežili svou politickou smrt a získali podle ministerstva vnitra nejméně 39 poslanců. Mimo hlavní alianci bylo zvoleno dalších nejméně 27 pravicových poslanců.

K volbám v druhém kole přišlo 66,6 procenta voličů, v prvním kole to bylo 66,7 procenta voličů.

Dalších několik desítek zákonodárců kandidovalo ve svých obvodech bez předchozí dohody s největšími bloky. Dá se tak očekávat, že se přidají k některým ze vznikajících klubů či se dohodnou na vytvoření nových klubů. Propočty ministerstva vnitra se tak mohou lišit od údajů zveřejněných v tisku, které berou v potaz i předchozí preference a spojenectví zvolených zákonodárců.