Článek
Výsledky hlasování v zahraničí podle Meduzy zveřejnila ruská Ústřední volební komise (CIK). Davankov zvítězil kromě Prahy také ve Varšavě (51 procent) a v Haagu (56,9 procenta). Putina porazil rovněž ve Vilniusu (39,2 procenta proti Putinovým 29,7 procenta)), Haifě (40,8 procenta proti 33,9 procenta) a v Jerevanu (49,8 procenta proti 32,8 procenta). Zbylé hlasy si rozdělili další dva kandidáti.
Anketa mezi voliči na ruské ambasádě v PrazeVideo: Novinky
Podle severu Viněgret.cz, který se zaměřuje na rusky hovořící emigranty žijící v ČR, na ruskou ambasádu v Praze přišlo volit 1647 lidí. Započítávalo se ale pouze 1285 hlasů, protože 348 dalších neuznala volební komise za platné. Byly totiž naschvál poničeny a popsány tak, aby to co nejlépe vyjadřovalo protest proti Putinovu režimu.
Vladislav Davankov, který v ruských prezidentských volbách kandidoval za stranu Noví lidé, odevzdal svůj hlas v ruském Smolensku
CIK uvedla, že v minulých prezidentských volbách v České republice odevzdalo své hlasy 3562 lidí. Výrazný pokles voličů dal server Viněgret do souvislosti se skutečností, že letos mohli Rusové žijící v Česku hlasovat v pracovní den, a to v pátek, zatímco o minulých volbách hlasovací den připadal na neděli.
Pomohli opoziční aktivisté
Mluvčí ruského ministerstva zahraniční Marija Zacharovová nižší účast v hlasování v Česku a dalších „nikoli přátelských zemích“ předpověděla podle agentury TASS už v lednu a spojila ji s uzavíráním ruských zahraničních institucí a „vyhoštěním diplomatů, které pod chatrnými záminkami výrazně snížilo počty personálu na ruských velvyslanectvích“. Například v Česku smí působit sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků.
Davankovův úspěch pak Viněgret dává do souvislosti s podporou několika opozičních aktivistů včetně blogera Maxima Kace, který spolupracoval se zesnulým kritikem Kremlu Alexejem Navalným. Kac Davankova označil za jediného kandidáta zastávajícího protiválečnou pozici.
S tím se ale podle severu dá „s úspěchem polemizovat“. Místopředseda Státní dumy Davankov je totiž na americkém a unijním sankčním seznamu a ruskou invazi na Ukrajinu nikdy veřejně neodsoudil. Sliboval jen, že v případě zvolení by prosazoval mírová jednání založená na ruských podmínkách.
Fronta před ruskou ambasádou v Praze-Dejvicích, kde Rusové žijící v Česku mohli odevzdat svůj hlas v ruských prezidentských volbách 2024
CIK v pondělí po sečtení všech hlasů podle agentury TASS oznámila, že Putin získal 87,28 procenta hlasů při účasti přesahující 77 procent, což je rekord v novodobé historii Ruska.
Západní země ale volby odsoudily jako nesvobodné a podotkly, že ruské hlavě státu po tvrdém zakročení proti opozici chyběla skutečná konkurence. Evropská unie poukázala na nelegitimnost hlasování v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny. K vítězství naopak Putinovi pogratulovaly Čína, Severní Korea, Írán nebo některé latinskoamerické země.
