Článek
O zájmu Trumpa koupit Grónsko informovala tento týden americká média jako Wall Street Journal, CNN i další. Podle nich americký prezident nápad opakovaně probíral se svými poradci a řešil, zda by to bylo pro USA výhodné.
Podle zdrojů se Trump o Grónsko zajímá kvůli jeho bohatým přírodním zdrojům, jako jsou uhlí, zinek, měď nebo železná ruda.
Dalším faktorem mohla být strategická poloha ostrova. Podle listu The New York Times mluvil Trump v souvislosti s Grónskem i o „národní bezpečnosti“. Jeden z republikánských poslanců se vzápětí nechal slyšet, že je to od Trumpa „geopoliticky velmi chytrý nápad“.
Grónské ministerstvo Trumpův nápad rázně odmítlo. „Jsme otevřeni pro byznys, ale ne na prodej,“ uvedlo v prohlášení, upozornil server BBC.
Grónsko je součástí dánského království, má ale velkou autonomii, například vlastní vládu a parlament. Z Dánska zazněly ještě tvrdší reakce. „To musí být aprílový žert, ale zcela mimo správnou dobu,“ uvedl na sociálních sítích dánský premiér Lars Rasmussen.
„Pokud to vážně zvažuje, tak je to definitivní důkaz, že se zbláznil,“ řekl Soren Espersen z Dánské lidové strany. „Myšlenka, že by Dánsko prodalo 50 tisíc svých občanů Spojeným státům, je naprosto směšná,“ dodal.
„Zapomeň na to,“ vzkázal Trumpovi na Twitteru konzervativní dánský poslanec Rasmus Jarlov.
| Grónsko má populaci 56 tisíc obyvatel, většinou tvoří domorodí Inuité. Většina území je pokrytá ledem. Ačkoli je bohaté na minerály, možnosti těžby jsou dosud omezené a dvě třetiny příjmů rozpočtu platí Dánsko. Grónsko trápí vysoká míra nezaměstnanosti, alkoholismu a sebevražd. |
Na Trumpovu obhajobu lze uvést, že o koupi Grónska mluvili američtí prezidenti už dříve, například Harry Truman v roce 1946. Ten vedle peněz nabízel i variantu výměny části území Grónska a Aljašky.
Země v historii získávaly území nejen ve válkách, ale i nákupy. Například v roce 1803 USA koupily od Francie Louisianu a v roce 1867 Aljašku od Ruska. Pak v roce 1917 odkoupily dánskou kolonii Západní Indie, kterou přejmenovaly na Panenské ostrovy.
V moderní době se takové transakce nedějí až na zvláštní případy, kdy třeba Jižní Korea si v roce 2009 pronajala značnou část zemědělské půdy na Madagaskaru. Před několika lety se spekulovalo o možnosti prodeje menších řeckých ostrovů jako možnosti, jak se dostat z dluhové krize.