Hlavní obsah

Nejen Chruščov. Krym dal Ukrajincům i Jelcin

V souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině se často připomíná rok 1954, kdy tehdejší moskevský vůdce Nikita Chruščov prosadil vynětí poloostrova Krym z Ruské sovětské federativní socialistické republiky a jeho přičlenění k Ukrajinské SSR.

Foto: Profimedia.cz

Boris Jelcin

Článek

Často se hovoří o Chruščovově „daru“ u příležitosti 300. výročí Perejaslavské dohody, na jejímž základě byla v 17. století levobřežní Ukrajina připojena k carskému Rusku.

Mnozí ale verzi o „darování“ odmítají a tvrdí, že skutečný důvod předání Krymu Ukrajině byl ryze pragmatický: Poloostrov se po druhé světové válce a vyhnání krymských Tatarů nacházel v zuboženém stavu a jeho ekonomika založená na zemědělství byla rozvrácená. Ukrajina proto měla sehrát roli jakéhosi spasitele a poloostrov obnovit, pro což vykazovala z geografického a logistického hlediska lepší předpoklady.

Když se koncem roku 1991 Sovětský svaz rozpadl, začaly se šířit dohady, že Rusové Krym „darovali“ Ukrajincům podruhé, bez ohledu na to, že jim v té době poloostrov už několik desetiletí právoplatně patřil.

Vraťte Ukrajině Krym. Na ruském webu se objevily příspěvky proti válce

Válka na Ukrajině

„Druhé darování“ se odehrálo na schůzce lídrů tří slovanských sovětských republik v prosinci 1991 v běloruské rezervaci Bělověžská pušča, na níž Boris Jelcin (Rusko), Leonid Kravčuk (Ukrajina) a Stanislav Šuškevič (Bělorusko) podepsali dohodu o rozpuštění SSSR.

„Zabiraj!“

Kravčuk měl údajně celou dobu jednání brouka v hlavě, a to kvůli Krymu. Poloostrov sice administrativně patřil jeho republice, ale dobře si pamatoval, co se stalo v roce 1954, a také dobře věděl, že většinu krymské populace tvořili Rusové.

Těsně před podpisem dokumentu se prý naklonil k Jelcinovi a zeptal se jej: „Borisi Nikolajeviči, a co bude s Krymem?“

Jelcin to v daný moment nechtěl moc řešit. Více se prý zabýval myšlenkou, jak eliminuje Michaila Gorbačova, jenž ještě stále seděl v Kremlu. Jelcin měl nakonec mávnout rukou a Kravčukovi odpovědět: „Nu i zabiraj!“ (Tak si to vezmi!)

Kravčuk sám tento dialog s Jelcinem nikdy nepotvrdil. Z jeho pozdějších vyjádření ale vyplynulo, že Jelcina Krym až tolik nezajímal a že se ponechání poloostrova pod ukrajinskou správou nijak vehementně nebránil. „Říkal sice, že ,Krym je Rusko‘, ale neříkal ,Vraťte nám Krym‘,“ řekl Kravčuk v roce 2016, tedy v době, kdy byl poloostrov už dva roky anektovaný.

Krym už nikdy nebude ukrajinský, řekl chorvatský prezident

Válka na Ukrajině
Související témata:
Leonid Kravčuk

Související články

Výběr článků

Načítám