Článek
Střední a východní Evropa dopadla podle firmy, která zpracovávala zadání německého Siemensu, vůbec špatně. Po Praze v žebříčku následuje Istanbul, Záhřeb a Bělehrad, přičemž nejhůře dopadl ukrajinský Kyjev, který třicítku hodnocených měst uzavírá s 32,33 bodu.
Města byla hodnocena na základě 30 veřejně dostupných ukazatelů, jako jsou spotřeba energie, množství emisí skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2) zacházení s odpadem, využívání městské hromadné dopravy a postoje místních vlád k ekologickým otázkám.
Všech osm kategorií přitom mělo v konečném součtu stejnou váhu. Praha se umístila do desátého místa pouze v jedné z nich, a to hospodaření s vodou, kde skončila desátá. Celkově se umístila hůře než Varšava (16. příčka), Budapešť (17.), Bratislava (20.) nebo Atény (22.).
"Už léta bojujeme o to, abychom se stali městem šetrným k životnímu prostředí. V roce 2025 chceme být dokonce prvním hlavním městem světa s neutrálními emisemi oxidu uhličitého," citoval kodaňskou primátorku Ritt Bjerregaardovou německý deník Süddeutsche Zeitung.
MHD či energie z větru
Už dnes jezdí více než dvě třetiny obyvatel Kodaně, v níž se nyní koná mezinárodní klimatický summit, do zaměstnání autobusem, metrem nebo na kole. Na 110 místech města je možné si zdarma půjčit jízdní kolo a využít více než 300 kilometrů cyklistických stezek. Dánská metropole rovněž drží evropský rekord ve využívání větrné energie. Nyní z tohoto zdroje pokryje čtvrtinu spotřeby elektřiny.
Téměř všechny kodaňské domy jsou napojené na sítě dálkového vytápění, a tak kodaňské budovy spotřebují v průměru nejméně energie ze sledovaných metropolí. V kategorii izolace domů se však nejlépe umístil společně se Stockholmem Berlín - i díky tomu, že v jeho východní části byly dvě třetiny bytů nově izolovány proti únikům tepla.
V kategoriích emise CO2 a zásobování energií zvítězilo Oslo, Amsterodam utržil nejvíce bodů na hospodaření s vodou a likvidaci odpadů, nejekologičtější dopravu má Stockholm, jenž vybírá mýtné za vjezd do centra města, nejčistší vzduch dýchají obyvatelé litevského Vilniusu a bezvadnou ekologickou politiku mají shodně Brusel, Kodaň, Helsinky a Stockholm.
Metropole se o zahrnutí do žebříčku nemusely aktivně ucházet, jako je tomu v případě soutěže o titul European Green Capital, který vyhlašuje Evropská unie a jímž se bude příští rok honosit Stockholm.
European Green City Index (bodů ze 100): |
---|
Pořadí a město bodů |
1. Kodaň 87,31 |
2. Stockholm 86,65 |
3. Oslo 83,98 |
4. Vídeň 83,34 |
5. Amsterodam 83,03 |
6. Curych 82,31 |
7. Helsinky 79,29 |
8. Berlín 79,01 |
9. Brusel 78,01 |
10. Paříž 73,21 |
11. Londýn 71,56 |
... |
16. Varšava 59,04 |
... |
17. Budapešť 57,55 |
... |
20. Bratislava 56,09 |
... |
24. Praha 49,78 |
25. Istanbul 45,20 |
26. Záhřeb 42,36 |
27. Bělehrad 40,03 |
28. Bukurešť 39,14 |
29. Sofie 36,85 |
30. Kyjev 32,33 |
Zdroj: Tagesspiegel |