Článek
Video bylo publikováno už v úterý, v pátek si ho všimla maďarská opoziční média a záhy i ukrajinské zpravodajské servery, jako je Ukrajinska pravda.
„Desítky tisíc dětí osiřely, stovky tisíc domů byly zničeny, více než deset milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy, ale válka pokračuje a může se snadno stát světovou,“ varuje hlas na pozadí záběrů uprchlíků a zbraní.
„Dost bylo války, jen příměří může ukončit destrukci. Jen mírové rozhovory mohou zachránit životy. Je čas na mír,“ říká hlas bez podrobností o tom, jak by takový mír měl vypadat, a bez jediné zmínky o tom, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko.
Krym řeší vše, tvrdí americký generál
Ukrajina bez Krymu
Ve videu se objeví záběr na mapu Ukrajiny, kde ovšem chybí poloostrov Krym anektovaný Rusy v roce 2014. Maďarská vláda přitom, jako většina světa, nelegální anexi poloostrova neuznává. Není jasné, zda jde o omyl, či záměrnou provokaci.
Analytici hovoří o tom, že ruské straně by se v současnosti příměří a mírové rozhovory hodily. Získala by tak čas na posílení svých pozic jak po lidské, tak po technické stránce.
V konfliktu na Ukrajině jsou maďarský premiér Viktor Orbán a jeho vláda považováni za nejbližšího ruského spojence v Evropské unii. Maďarsko setrvale kritizuje sankce uvalené na Rusko a Orbán stále častěji volá po příměří a mírových rozhovorech, aniž by jasně formuloval, jak přesně si představuje jejich obsah či výsledek.
Video rovněž naznačuje, že válečný konflikt vyřeší pouze jednání, do něhož budou zapojeny kromě Ukrajiny a Ruska také Spojené státy. To už zmiňoval Orbán loni v létě. „Jelikož chce Rusko bezpečnostní záruky, válka může být ukončena jen rusko-americkým vyjednáváním,“ uvedl Orbán. Politický poradce maďarského premiéra Balázs Orbán označuje konflikt na Ukrajině rovnou za americko-ruskou válku.
Kyjev opakovaně upozorňuje na to, že jakákoliv mírová jednání v době, kdy ruští vojáci okupují ukrajinské území a Moskva útočí na ukrajinská města, nepřipadají v úvahu.
V pátek Orbán v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth uvedl, že ukrajinská protiofenziva může pro Ukrajinu dopadnout tragicky, a znovu vyzval k jednání o míru.
Trable s mapou nemá Maďarsko poprvé. V roce 2020 popíchl Viktor Orbán sousední země zveřejněním glóbu vyobrazujícího Uherskou říši, jejíž součástí bylo Slovensko, Rumunsko a části Chorvatska a Srbska. Sny o vzniku Velkého Maďarska jsou pevnou ideou maďarského nacionalistického hnutí.
Protiútok může pro Ukrajince dopadnout tragicky, říká Orbán
Historie Krymu
Historie poloostrova Krym sahá až do starověku. Krymský poloostrov byl osídlen různými starověkými civilizacemi, včetně Řeků, Skythů a Peršanů. Během této doby získal značnou prosperitu díky obchodu a vytvořil vlastní řecké kolonie, například Chersonésos.
V 5. století převzali kontrolu nad Krymem Byzantinci, kteří zde založili východořímské provincie. Později se zde usadili také Chazarové, Mongolové a Osmanská říše. V 15. století založil turkický národ Tatarů na poloostrově Krymský chanát. Během této doby Krym podnikal nájezdy na okolní území a stal se centrem obchodu a pirátství.
Až na konci 18. století po porážce Krymského chanátu anektovala Krym Ruská říše. Tehdejší panovnice Kateřina Veliká podporovala výstavbu přístavů, silnic a opevnění a Krym se za její vlády stal důležitým námořním a obchodním centrem pro Ruské impérium.
V 19. století Krym pak proslul jako oblíbené turistické letovisko. Během Krymské války v letech 1853–1856 se na Krymu odehrály intenzivní boje mezi Ruskou říší a koalicí zemí v čele s Francií a Velkou Británií.
Po pádu impéria usilovala regionální vláda o přičlenění k Ukrajinské lidové republice. V roce 1921 ovládli Rusové Krym opět silou a připojili ho k Sovětskému svazu. Během druhé světové války byl Krym obsazen nacistickým Německem, ale sovětské síly ho v roce 1944 osvobodily. Po válce se Krym stal součástí Ruské sovětské socialistické republiky v rámci Sovětského svazu.
V roce 1954 byl Krym z Ruské SSR administrativně přeřazen k Ukrajinské SSR, oficiálně se tak stalo u příležitosti 300. výročí Perejaslavské smlouvy a vzhledem k přirozené blízkosti a vazbám Krymu na Ukrajinu.
Nezávislost získala Ukrajina s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991, a to včetně Krymu, což Rusko písemně uznalo v roce 1994 v Budapešťském memorandu a o tři roky později potvrdilo v Rusko-ukrajinské smlouvě o přátelství. Nicméně v roce 2014 Rusko Krym anektovalo a prohlásilo jej za své území. Tato anexe nebyla mezinárodně uznána a vyvolala sankce proti Rusku.