Článek
Video bylo publikováno už v úterý, v pátek si ho všimla maďarská opoziční média a záhy i ukrajinské zpravodajské servery, jako je Ukrajinska pravda.
„Desítky tisíc dětí osiřely, stovky tisíc domů byly zničeny, více než deset milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy, ale válka pokračuje a může se snadno stát světovou,“ varuje hlas na pozadí záběrů uprchlíků a zbraní.
„Dost bylo války, jen příměří může ukončit destrukci. Jen mírové rozhovory mohou zachránit životy. Je čas na mír,“ říká hlas bez podrobností o tom, jak by takový mír měl vypadat, a bez jediné zmínky o tom, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko.
Ukrajina bez Krymu
Ve videu se objeví záběr na mapu Ukrajiny, kde ovšem chybí poloostrov Krym anektovaný Rusy v roce 2014. Maďarská vláda přitom, jako většina světa, nelegální anexi poloostrova neuznává. Není jasné, zda jde o omyl, či záměrnou provokaci.
Analytici hovoří o tom, že ruské straně by se v současnosti příměří a mírové rozhovory hodily. Získala by tak čas na posílení svých pozic jak po lidské, tak po technické stránce.
V konfliktu na Ukrajině jsou maďarský premiér Viktor Orbán a jeho vláda považováni za nejbližšího ruského spojence v Evropské unii. Maďarsko setrvale kritizuje sankce uvalené na Rusko a Orbán stále častěji volá po příměří a mírových rozhovorech, aniž by jasně formuloval, jak přesně si představuje jejich obsah či výsledek.
Video rovněž naznačuje, že válečný konflikt vyřeší pouze jednání, do něhož budou zapojeny kromě Ukrajiny a Ruska také Spojené státy. To už zmiňoval Orbán loni v létě. „Jelikož chce Rusko bezpečnostní záruky, válka může být ukončena jen rusko-americkým vyjednáváním,“ uvedl Orbán. Politický poradce maďarského premiéra Balázs Orbán označuje konflikt na Ukrajině rovnou za americko-ruskou válku.
Kyjev opakovaně upozorňuje na to, že jakákoliv mírová jednání v době, kdy ruští vojáci okupují ukrajinské území a Moskva útočí na ukrajinská města, nepřipadají v úvahu.
V pátek Orbán v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth uvedl, že ukrajinská protiofenziva může pro Ukrajinu dopadnout tragicky, a znovu vyzval k jednání o míru.
Trable s mapou nemá Maďarsko poprvé. V roce 2020 popíchl Viktor Orbán sousední země zveřejněním glóbu vyobrazujícího Uherskou říši, jejíž součástí bylo Slovensko, Rumunsko a části Chorvatska a Srbska. Sny o vzniku Velkého Maďarska jsou pevnou ideou maďarského nacionalistického hnutí.
Historie Krymu
Historie poloostrova Krym sahá až do starověku. Krymský poloostrov byl osídlen různými starověkými civilizacemi, včetně Řeků, Skythů a Peršanů. Během této doby získal značnou prosperitu díky obchodu a vytvořil vlastní řecké kolonie, například Chersonésos.
V 5. století převzali kontrolu nad Krymem Byzantinci, kteří zde založili východořímské provincie. Později se zde usadili také Chazarové, Mongolové a Osmanská říše. V 15. století založil turkický národ Tatarů na poloostrově Krymský chanát. Během této doby Krym podnikal nájezdy na okolní území a stal se centrem obchodu a pirátství.
Až na konci 18. století po porážce Krymského chanátu anektovala Krym Ruská říše. Tehdejší panovnice Kateřina Veliká podporovala výstavbu přístavů, silnic a opevnění a Krym se za její vlády stal důležitým námořním a obchodním centrem pro Ruské impérium.
V 19. století Krym pak proslul jako oblíbené turistické letovisko. Během Krymské války v letech 1853–1856 se na Krymu odehrály intenzivní boje mezi Ruskou říší a koalicí zemí v čele s Francií a Velkou Británií.
Po pádu impéria usilovala regionální vláda o přičlenění k Ukrajinské lidové republice. V roce 1921 ovládli Rusové Krym opět silou a připojili ho k Sovětskému svazu. Během druhé světové války byl Krym obsazen nacistickým Německem, ale sovětské síly ho v roce 1944 osvobodily. Po válce se Krym stal součástí Ruské sovětské socialistické republiky v rámci Sovětského svazu.
V roce 1954 byl Krym z Ruské SSR administrativně přeřazen k Ukrajinské SSR, oficiálně se tak stalo u příležitosti 300. výročí Perejaslavské smlouvy a vzhledem k přirozené blízkosti a vazbám Krymu na Ukrajinu.
Nezávislost získala Ukrajina s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991, a to včetně Krymu, což Rusko písemně uznalo v roce 1994 v Budapešťském memorandu a o tři roky později potvrdilo v Rusko-ukrajinské smlouvě o přátelství. Nicméně v roce 2014 Rusko Krym anektovalo a prohlásilo jej za své území. Tato anexe nebyla mezinárodně uznána a vyvolala sankce proti Rusku.