Článek
„Rozebírání bychom měli zastavit,“ tak se podle deníku Süddeutsche Zeitung vyjádřil na téma další existence odstavených jaderných zařízení Christian Dürr, šéf parlamentní frakce FDP v německém parlamentu.
Podle Dürra, který připravil rezoluci v tomto smyslu k jednání všem 92 poslancům FDP, Německo potřebuje energetické zdroje „pro každou situaci“. Tedy i pro případ, kdy obnovitelné zdroje - zejména větrníky, solární panely a biomasa - nebudou schopny s ohledem na počasí vyrobit dostatek potřebné energie.
Po dlouhých politických debatách a s mírným zpožděním oproti původnímu plánu byly poslední tři jaderné zdroje - elektrárny Emsland, Isar 2 und Neckarwestheim 2 - odstaveny 15. dubna 2023 a do sítě už nedodávají žádnou elektřinu. Existence elektráren ve smyslu stavby a technického zařízení tím ale nekončí.
Náklady na demontáž jsou astronomické
Podle představ FDP by jako energetické zálohy mohly sloužit právě tři naposledy odstavené jaderné bloky – šlo by o to udržovat je v provozuschopném stavu, aby byly v případě potřeby schopny na omezenou dobu „najet“ do provozu.
Tím by se mohla částečně řešit i finanční nákladnost na demontáž nukleárních elektráren. Úplné rozebrání jednoho bloku totiž vyjde podle zkušeností z minulosti přibližně na miliardu eur (asi 24 miliard korun) a trvá nejméně deset let. Výši nákladů i délku procesu ovlivňuje nutná dekontaminace materiálu a potřeba speciálních technických postupů. Udržování elektráren „v pohotovosti“ by vyšlo mnohem levněji.
Prosadit tento plán ale liberálům, nejmenšímu členu vládnoucí „semaforové“ koalice, nepůjde snadno. Zejména Zelení udělali z úplného ukončení jaderné energetiky vlajkovou loď svého programu a je pravděpodobné, že nebudou ochotní ani k dílčímu ústupku. Třetí strana koalice, sociální demokraté (SPD), nejsou v tématu jednotní.
Podporu by naopak FDP mohla získat u opozičních křesťanských demokratů (CDU), jejichž šéf Friedrich Merz před několika dny řekl serveru Focus, že „odstavené jaderné elektrárny by měly být okamžitě připojeny k síti“.
Podíl obnovitelných zdrojů rychle roste
Německo vsadilo v rámci strategie nazvané Energiewende (energetické transformace) již před více než deseti roky na kompletní přeměnu energetiky s cílem zajistit ekologicky šetrné dodávky energií s minimální produkcí skleníkových plynů. Původní plán z roku 2010 byl po nukleární havárii v japonské Fukušimě aktualizován právě o odstavení jaderných zdrojů.
Zejména výstavba větrných a solárních zdrojů pokračuje v Německu rychlým tempem a všechny obnovitelné zdroje dohromady se v roce 2022 podle dat Eurostatu podílely na výrobě elektřiny již více než 44 procenty (průměr za EU jako celek je necelých 40 procent). V Česku činí stejný podíl 14 procent a je nejnižší v Unii.