Článek
O tom, že se výměna za ruského vraha chystala, informovala například Maria Pevčiková, předsedkyně správní rady Fondu proti korupci, který Navalnyj založil. Sám ruský vládce Putin v půlce března, zhruba měsíc po Navalného smrti, uvedl, že výměnu vězňů podporoval pod podmínkou, že se Navalnyj už nikdy do Ruska nevrátí, uvedl britský deník The Guardian.
„Myslím, že je vysoce pravděpodobné, že Putin od prvního dne, kdy uvěznil Alexeje, ho neměl v úmyslu osvobodit. Jakmile pochopil, že výměna se bude muset týkat Alexeje, rozhodl se ho hned zabít. Putinovi to bylo jedno. Pro něj zabíjení nepředstavuje vůbec žádný problém,“ prohlásila Navalná v rozsáhlém rozhovoru pro magazín Time.
Na otázku, čeho by smrtí Navalného Putin docílil, opozičníkova manželka odpověděla, že ruský vůdce tím chtěl demonstrovat, že manžela za žádných okolností nedostane zpátky a že Moskva i bez něho Krasikova dostane zpět.
Teď měl sedět v tomto křesle. Den před smrtí Navalného se domluvila výměna za vraha z FSB
„(Zabili ho), aby nám ukázali: ‚My vám Alexeje nedáme, ale vy nám dáte Krasikova za někoho jiného‘. Tak to mohlo být. Když pochopili, že Krasikova získají jen tehdy, pokud nám dají Alexeje, tak se rozhodli nám demonstrovat, že Alexeje nedostaneme za žádnou cenu,“ uvedla dále manželka ruského opozičníka.
Podle ní takto plánovaná vražda může „znít divně“, ale vzhledem k tomu, že je Putin „člověk, který rozpoutal válku“ a který „vyhrožuje světu jadernými zbraněmi“, se prý nikdo nemůže divit, že Putin tvrdí, že výměnu podporoval, ale ve skutečnosti nechal Navalného zabít, aby ho nikdy propouštět nemusel.
Smrt v trestanecké kolonii
Ruský opozičník a největší kritik ruského vůdce Vladimira Putina Alexej Navalnyj zemřel 16. února v ruské trestanecké kolonii Polarnyj Vlk v Jamalsko-něnecké oblasti.
Podle informací ruské Federální vězeňské služby (FSIN) měl zemřít na trombózu, o čemž později mluvil i šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov. S Budanovem a FSIN ovšem nesouhlasila Pevčiková, která později prohlásila, že Budanov „lže“.
S jinou příčinou smrti přišel lidskoprávní aktivista Vladimir Osečkin, který s odkazem na zdroj přímo v trestanecké kolonii pro britský list The Times uvedl, že Navalného před smrtí donutili strávit dvě a půl hodiny na venkovní samotce při teplotě -27 stupňů Celsia. Následně jej měli zabít přesnou ranou pěstí do srdce, což je podle Osečkina stará technika operativců KGB.
Vadim Krasikov zavraždil Gruzínce Zelimchana Changošviliho v roce 2019 v parku Tiergarten v Berlíně. Changošvili byl bývalým vůdcem čečenských povstalců, který podle Moskvy za druhé čečenské války provedl v roce 2004 útok v Rusku. Krasikov za vraždu dostal doživotí.
Navalnyj byl pochován na Borisovském hřbitově v Moskvě
