NATO v Evropě nedokáže Rusko zastrašit, obávají se v USA

Spojené státy, které jsou klíčovým členem NATO, v minulé dekádě výrazně omezily množství svých sil v Evropě. Evropské země, jejichž vojenská síla vždy za USA zaostávala, ale nedokázaly toto oslabení adekvátně nahradit. Přispěla k tomu ekonomická krize a škrty v rozpočtu. Společné evropské síly nevznikly a většina zemí ani nedává dvě procenta HDP na obranu, jak se zavázaly, průměr činí 1,6 procenta, zatímco USA vydávají 4,1.

Vojenský analytik z Centra pro strategická a mezinárodní studia Anthony Cordesman tvrdě prohlásil: „Omezené pozemní síly v Evropě nejsou vytvořeny na to, aby náhle během několika dní namířily síly na Rusko.“

I když Pentagon neuvádí počty amerických vojáků a výzbroje v Evropě, jeden z představitelů z Evropského velitelství, které má na starosti americké operace v Evropě, řekl ve středu, že americká vojenská přítomnost je ve srovnání s rokem 1989 nižší o 85 procent.

Během studené války bylo v Evropě 400 000 amerických vojáků, nyní je jich 67 tisíc. Čtyřicet tisíc z nich je v Německu, zbytek v Británii a v Itálii. Zatímco po konci studené války bylo v Evropě dislokováno 800 amerických vojenských letadel, nyní je tam 130 bojových letadel, 12 tankovacích a 30 transportních. Počet příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty v Evropě klesl z 40 000 na 7000. V současné době žádná z 11 amerických letadlových lodí není ve Středozemním moři, jen ve španělském Cádizu je jeden torpédoborec. Za poslední čtvrtstoletí Spojené státy opustily stovky svých základen a radarových stanic, které původně měly chránit Evropu proti Sovětskému svazu.

V rámci škrtů ale omezují svoji výzbroj i členské země NATO. Británie vyřadila obě letadlové lodě a kolmo startující harriery, počet letadel snižuje i Německo, stejně jako země Beneluxu.

Spojené státy během posledních let přesunuly svou pozornost z Evropy do asijskopacifické oblasti, kde prudce roste ekonomika, ale také roste vojenská síla Číny.

Spojené státy v reakci na vývoj okolo Ukrajiny poslaly šest stíhaček F-15 do Litvy a 12 F-16 do Polska, Obama ale slibuje jen ochranu členů NATO. Kdyby však Rusko proniklo na východ Ukrajiny, tak by američtí vojáci nezasáhli. „Americký lid nepůjde do války s Ruskem kvůli Ukrajině. Tečka,“ řekl vysoký představitel americké administrativy listu.

Pentagon ale v úterý zdůraznil, že Spojené státy mají stále nad Ruskem převahu: „To ale neznamená, že s ním budeme bojovat.“

Americký prezident Barack Obama dokonce uvedl, že se ani neplánuje rozšíření NATO o Ukrajinu, jak o to usiloval George Bush a Moskva se toho obávala stejně jako americké protiraketové obrany v Evropě. [celá zpráva]

„V zásadě je to nejkonstruktivnější, co můžete udělat, že nevytváříte takové situace, že by Rusko mohlo cítit potřebu odpovědět,“ dodal analytik Cordesman.

Obama proto při jednání s šéfy EU opět kritizoval nízké výdaje evropských zemí na obranu a zmínil potřebu realistických plánů obrany: ”Musíme si být jisti, že jsme sestavili velmi realistické plány pro každý členský stát, včetně těch ze střední a východní Evropy.”

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen po schůzce s americkým prezidentem v prohlášení zdůraznil, že kolektivní obrana je jádrem Aliance.

Bývalý britský náčelník štábu Richard Dannatt už proto vyzval vládu, aby ustoupila od radikálního snížení počtu svých vojáků na 82 000, což je nejméně od bitvy u Waterloo. V Německu by podle něj měly zůstat tři tisíce britských vojáků.

S ožívajícím Ruskem je pro Západ, vedený Spojenými státy, nevhodný okamžik pro ukazování slabosti, řekl Dannatt s tím, že diplomacie a sankce jsou možná nyní adekvátní odpovědí, ale že ruský prezident Vladimir Putin se dívá dál za ně.

Předseda skupiny pro analýzu strategických rizik Stratfor George Friedman řekl jasně: „Němci na Ukrajině prohráli druhou světovou válku. Vy bojujete s omezenými silami na prahu Ruska, kde je hrob mnoha vojenských ambicí.“