NATO se připravuje na možnost, že Rusko zaútočí. Francouzi detailně mapují terén potenciálního bojiště

Francouzský list měl možnost nahlédnout do jedné z aktualizovaných map, na níž je reliéf Rumunska znázorněn trojrozměrně. Na mapě je vyznačeno pohoří Karpaty, které tvoří oblouk ve středu země. Dále město Cincu, jež se nachází v samém srdci Rumunska a kam bylo po začátku ruské války na Ukrajině převeleno tisíc francouzských vojáků.

Na východ od města Cincu ukazuje mapa moldavské kopce a na jih od nich řeku Dunaj, která otevírá cestu na Ukrajinu. „Rumuni této oblasti říkají Focșaniská brána,“ uvedl plukovník.

Pro rumunský a spojenecký štáb je právě tohle ta trasa, kterou by se ruská armáda mohla snažit vtrhnout do Rumunska.

„Historicky víme, že tudy může projít armáda z východu,“ vysvětlil Jerome, který loni velel asi třiceti vojákům, kteří byli v rámci 28. geografického pluku nasazeni přímo v této oblasti a na mapování Rumunska se podíleli.

Le Figaro nespecifikovalo, odkud přesně by Rusko na Rumunsko mohlo zaútočit. V úvahu připadá Moldavsko a Ukrajina. V moldavském Podněstří mají nyní Rusové tisíce vojáků a okupují také asi pětinu ukrajinského území. Pokud by se fronta zastavila dnes, od hranic s Rumunskem by to měli vzdušnou čarou přes Černé moře kolem 200 kilometrů, po zemi ještě mnohem dále.

Společně s tímto plukem se do práce zapojila i rumunská kartografická agentura. „Spojenci potřebovali mít aktuální znalosti o předpokládaném budoucím bojišti,“ vysvětlil plukovník důvody mapování. „Potřebovali jsme vědět, kde budou umístěny zbraňové systémy, kde budou zájmové cíle, a také jsme potřebovali umět předpovídat operační mobilitu, dokumentovat cesty a podobně,“ dodává.

List Le Figaro uvedl, že všechny souřadnice těchto zájmových bodů byly pečlivě archivovány. Jde zejména o výškové body, jako jsou vodárenské věže, kostelní věže a podobně, které by mohli dělostřelci v případě potřeby použít jako orientační body. „Díky dvěma známým bodům mohou určit jejích přesnou polohu. Je to trigonometrie,“ uvedl Godefroy, šéf rumunských kartografů, s tím, že mapy zobrazují referenční body, které lze předat nasazeným jednotkám, každých zhruba pět kilometrů.

Vojáci 28. geografického pluku vypracovali například přesnou mapu pro armádní vozidla. Použili k tomu obdobu auta, jež používá společnost Google k mapování v podstatě celého světa. Vozidlo vybavili kamerami a technologií Lidar, která umožňuje trojrozměrný průzkum terénu.

„To nám umožňuje být přesní ohledně mostů a křižovatek,“ vysvětlila maršálka Johanie při prezentaci mapy, kterou sama vytvořila. „To pak umožní logistice soustředit se na své úkoly,“ dodala.

Plukovník Guillaume Schmidt zase uvedl, že v dobách války již některé mapy nemusí být přesné. „Na Ukrajině se mapy aktualizují denně,“ řekl. „Musíme brát v úvahu destrukci nebo silnice, jež se staly neprůjezdnými,“ dodal.

Na bojišti se také systematicky ruší geolokační signály, což ohrožuje přesnost západních zbraní, jako jsou francouzské houfnice Ceasar či americké salvové raketomety HIMARS, napsal list Le Figaro.

„Naše zbraně jsou na geolokaci závislé,“ pokračoval Schmidt. „Až přijde čas, budeme muset našim jednotkám pomoci, aby byly schopné pokračovat v manévrování i přes ztrátu geolokačního signálu. Díky propojení terénu s již vytvořenými referenčními body budou moci pokračovat v úderu,“ vysvětlil plukovník Schmidt s tím, že tím získají také větší šanci zasáhnout cíl.

Asi nejohroženější by byly při případném útoku Ruska země Pobaltí, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litva, které s Ruskou federací sdílí hranice a jsou také součástí východního křídla NATO.