Článek
Nejvyšší představitelé členských zemí aliance se dohodli jen na tom, že nebudou dále rozpočty na obranu snižovat. Ve světle událostí na Ukrajině, kde probíhá občanská válka, do níž jsou zapojeni i Rusové, a na Blízkém východě, kde sunnitští radikálové vyhlásili Islámský stát a upevňují svou moc, se čekalo, že by se mohlo podařit zvýšit aktuální výdaje. Mnoho zemí nedodržuje ani závazek dávat na obranu dvě procenta HDP.
Generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen přitom na navýšení rozpočtů trval: „Na nejrůznější výzvy musíme odpovědět jednotně a silně. Musíme zajistit, aby NATO zůstalo připravené, schopné a ochotné bránit všechny spojence před každým ohrožením.” K tomu je potřeba zastavit propad obranných rozpočtů, zdůraznil. Právě na nízké výdaje evropských členů na obranu si v minulých měsících opakovaně stěžovaly Spojené státy.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Podle britského premiéra Davida Camerona je potřeba vrátit se k výdajům na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu při závazku 20 procent z této částky na obranné investice.
Rozšíření NATO je možné
Rasmussen uvedl, že NATO zůstane otevřené zemím, které mají o vstup zájem. Několik zemí sousedících s Ruskem mělo zájem vstoupit do NATO už v minulosti, ale neuspěla ani Ukrajina, ani Gruzie.
Potvrzení toho, že aliance je otevřená těm zemím, které splní vstupní podmínky, přišlo na summitu ve chvíli, kdy obnovený zájem o členství ve vojenském uskupení dává najevo právě Ukrajina. Ta už zvažuje, že zruší zákon, který jí neumožňuje vstoupit do jakéhokoli paktu. [celá zpráva]
Související téma:
.
NATO ale už ve čtvrtek dalo jednoznačně najevo, že hodlá s Ukrajinou úzce spolupracovat a pomůže jí s reformami bezpečnostního sektoru.