Článek
Aliance přerušila formální vztahy s Moskvou loni v létě v reakci na postup Ruska v ozbrojeném konfliktu s Gruzií.
„Myslím si, že otevření formálního dialogu je předčasné. Domnívám se, že bychom měli využít čas před dubnovým summitem a povzbudit Rusko, aby více spolupracovalo na řešení různých otázek, které jsou součástí bezpečnostní agendy NATO,“ hájil myšlenku přechodného období před obnovením vztahů litevský ministr zahraničí Vygaudas Ušackas.
Výroční summit NATO se uskuteční 3. a 4. dubna v Baden-Badenu a Štrasburku.
Obnovení dialogu obhajovala zejména americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která řekla, že je čas na „nový začátek“.
NATO v základních otázkách neustoupí
„Podle českého názoru je potřeba vztahy obnovit,“ potvrzoval šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg s tím, že to neznamená ustoupit v otázkách, v nichž se spojenci s Moskvou diametrálně rozcházejí. Jde právě o loňskou válku v Gruzii, kterou NATO jednoznačně interpretuje jen jako ruskou invazi. Jde také o případné členství Gruzie a Ukrajiny v Alianci.
Ve stejném duchu se vyjádřila i Clintonová či britský ministr David Milliband. Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer uvedl, že mezi oblasti společného zájmu patří Afghánistán, boj proti terorismu či zadržování šíření jaderných zbraní. Debatu shrnul německý ministr Frank-Walter Steinmeier: „Krize, která je z vojenského hlediska už za námi, nás nemůže nechat v situaci, kdy spolu odmítáme mluvit.“
Ruský velvyslanec při NATO Dmitrij Rogozin před čtvrtečními jednáními řekl, že Rusko z konfliktu v Gruzii vyšlo vůči NATO silnější. Moskva v reakci na dohodu uvedla, že krok vítá.