NATO má plán, jak nasadit americké vojáky ve válce s Ruskem

Američtí vojáci by se podle nového plánu v případě války s Ruskem vylodili v přístavech jedné z pěti zemí (Nizozemska, Itálie, Řecka, Turecka, Norska) a posléze by se přesunuli k frontě po předem naplánovaných logistických trasách, aby pomohli spojencům čelit případnému útoku Moskvy, sdělili britskému deníku představitelé obeznámení se situací.

Stávající plán počítá s vyloděním amerických vojáků v nizozemských přístavech, jako je například Rotterdam, a s následným přesunem ve vlacích, které by vojáky přepravily přes Německo a dále do Polska k hranicím s Ukrajinou, Běloruskem a ruskou Kaliningradskou oblastí.

Za zavřenými dveřmi ovšem Aliance připravuje i rozšíření tras i přes další přístavy, aby zajistila, že pozemní komunikační linie nebude moci být přerušena moskevskými silami.

Alternativní plán počítá s tím, že pokud budou síly NATO vyloďující se z Nizozemska zasaženy ruským bombardováním nebo budou zničeny přístavy na severu Evropy, Aliance se zaměří na přístavy v Itálii, Řecku a Turecku.

Z italských přístavů by se americké jednotky mohly přepravit po souši přes Slovinsko a Chorvatsko do Maďarska, které má společnou hranici s Ukrajinou.

Podobné plány existují i pro přepravu sil z tureckých a řeckých přístavů přes Bulharsko a Rumunsko, aby se dostaly na východní křídlo Aliance. Připravují se také plány na přepravu vojsk přes přístavy na Balkáně a také přes Norsko, Švédsko a Finsko.

Velitel operačního velitelství NATO (JSEC) generál Alexander Sollfrank řekl deníku The Telegraph, že je vše vytvořeno tak, aby Aliance měla potřebnou odolnost, robustnost a rezervy.

Ovšem po varování, že NATO má k dispozici pouze pět procent protivzdušné obrany potřebné k pokrytí svého východního křídla, se Sollfrank obává o obranu klíčových aliančních logistických uzlů.

„Při pozorování a vyhodnocování ruské války na Ukrajině jsme zaznamenali, že Rusko zaútočilo na ukrajinské logistické základny,“ řekl. „Ukrajina těmito ruskými útoky raketami dlouhého doletu na logistické systémy velmi trpí,“ dodal.

„To musí vést k závěru, že je jasné, že obrovské logistické základny, jak je známe z Afghánistánu a Iráku, již nejsou možné, protože budou napadeny a zničeny velmi brzy v konfliktní situaci,“ uvedl.

Poznamenal také, že pokud jde o protivzdušnou obranu, je jí vždycky málo. „Nedovedu si představit situaci, že byste měli dostatek protivzdušné obrany. To je dobrý příklad, kdy platí vojenský princip: ‚Chceš-li být silný všude, nejsi silný nikde,‘,“ vysvětlil.

Britský deník The Telegraph připomněl, že logistické trasy se staly klíčovou prioritou od doby, kdy se představitelé NATO na loňském summitu v litevském Vilniusu dohodli na přípravě 300 tisíc vojáků, kteří budou udržováni ve stavu vysoké pohotovosti k obraně Aliance.