Článek
Podle listu FT se bude cvičení účastnit zhruba 41 tisíc vojáků a více než 50 lodí, chystat se přitom má i 500 až 700 leteckých cvičných misí. Vůbec poprvé se při něm mají využívat reálná geografická data, a to k vytvoření realističtějších scénářů pro vojáky.
Do cvičení se přitom zapojí i Švédsko, jehož přihlášku do NATO musí ještě ratifikovat Turecko a Maďarsko, čímž se celkový počet zúčastněných zemí zvýší na 32.
Celá akce, která se uskuteční v Německu, Polsku a Pobaltí v únoru a březnu příštího roku, je součástí nové výcvikové strategie, podle níž bude vojenská aliance každoročně provádět dvě velká cvičení namísto jednoho. NATO bude rovněž cvičit boj proti teroristickým hrozbám mimo své bezprostřední hranice.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg loni v červnu uvedl, že Aliance zvýší počet svých sil rychlé reakce ze 40 tisíc na „hodně přes 300 tisíc“. Jde přitom o součást historické revize, jejímž cílem je posunout Alianci směrem k těžkým vojenským kapacitám oproti lehkým a mobilním silám nasazeným na Balkáně a v Afghánistánu.
Summit ve Vilniusu
V návaznosti na toto prohlášení se vedoucí představitelé NATO na červencovém summitu v litevském Vilniusu dohodli na nových regionálních obranných plánech a vytvoření takzvaných spojeneckých sil rychlé reakce, mnohonárodních sil schopných rychle reagovat na hrozby.
Pobaltské země obzvláště hlasitě vyzývaly Severoatlantickou alianci, aby posílila své východní křídlo, protože na běloruských hranicích se již delší dobu shromažďují vojenské jednotky. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že počátkem července byly do Běloruska přesunuty jaderné zbraně, ačkoli jejich přítomnost není potvrzena.
NATO rozmístilo v Pobaltí mnohonárodní prapory, které mají v případě invaze zpomalit postup případného agresora. Německo v červnu uvedlo, že v Litvě ponechá trvale čtyři tisíce vojáků.
Jak poukazuje list The Financial Times, cvičení jsou rovněž považováno za klíčovou součást demonstrace Moskvě, že Aliance je připravena bojovat, uvedli představitelé NATO.