Článek
Podle 51 % dotázaných dokáže právo a pořádek zajistit „jen mocná síla“ a 23 % dotázaných si nemyslí, že je demokracie nejlepším možným dostupným politickým systémem, ukazují závěry průzkumu zveřejněné ve středu v listu Le Parisien. Obzvláště nespokojení jsou pak lidé mladší 35 let, z nichž se proti demokracii staví 31 %.
Nejhorší výsledek však z pohledu politiků přinesla otázka, zda dotázaným přijde, že jsou političtí pracovníci odtrženi od reality občanů. 76 % procent odpovědělo, že ano. Nespokojenost Francouzů tak budí zjevně hlavně to, že politická scéna neodpovídá společenským náladám.
Ke zhoršení situace výrazně přispěly letní předčasné parlamentní volby, jež vyhlásil francouzský prezident Emmanuel Macron, ale jejichž výsledek mu silně uškodil. Jeho centristický tábor totiž ztratil moc a byl postaven spíše do role moderátora mezi krajně pravicovým Národním sdružením Marine Le Penové a levicovou koalicí Nová lidová fronta.
Francouzský farmaceutický obr jedná o prodeji polovičního podílu v divizi vyrábějící paracetamol nebo Mucosolvan
Národní sdružení získalo nejvíce hlasů v prvním kole voleb, zatímco levicové strany triumfovaly v kole druhém. Ani jedna strana však nezískala jasnou většinu. Macron je nakonec obě obešel a v září novým premiérem jmenoval Michela Barniera z konzervativní strany Republikáni, která ve volbách skončila až čtvrtá.
Macronův pokus pod Barnierem sestavit vládu národní jednoty též nevyšel. Nová lidová fronta se postavila do opozice a celá vláda tak nyní stojí a padá na podpoře ze strany Národního sdružení, ačkoliv jej Macron před volbami označoval za největší hrozbu pro Francii, proti níž je potřeba se semknout. Krajní pravice má navíc ostré námitky hned vůči prvnímu významnému kroku Barnierovy vlády, návrhu státního rozpočtu.
Francie chce okamžitě pozvat Ukrajinu do NATO
