Napětí mezi CDU/CSU a SPD. Merz trvá na vracení žadatelů o azyl na hranicích Německa

„Myslím, že je možné, a dokonce nezbytné z ústavních a evropských právních důvodů, abychom umožnili tato dočasná odmítání (všech nelegálních migrantů) v Evropě, na německých hranicích,“ řekl podle stanice ntv Merz s tím, že dohodnutá společná azylová politika EU by od roku 2026 mohla přinést celounijní řešení. „Ale do té doby nemůžeme čekat,“ řekl Merz. Německo už letos zažilo několik útoků, za nimiž stáli žadatelé o azyl. Největší vzestup v proběhlých volbách pak zažila tvrdě protimigrační AfD, která skončila druhá.

Spor mezi CDU/CSU a SPD se vede především o žadatele o azyl. Ti, kteří nyní na německé hranici požádají o azyl, jsou navzdory kontrolám vpuštěni a v Německu s nimi zahájí azylové řízení. Ačkoliv podle dublinských dohod by za azylové řízení měl zodpovídat ten unijní stát, na jehož území migrant vstoupil jako první.

Merz této praxi chce učinit přítrž, což by fakticky znamenalo, že o azyl v Německu by mohli žádat jen ti, kteří by do země přiletěli nebo připluli k břehům Baltského moře. SPD to však dlouhodobě odmítá s tvrzením, že takový postup je mimo jiné v rozporu s evropským právem.

„Je naléhavě nutné, abychom něco udělali,“ řekl nyní Merz směrem k SPD. „Nikdo z nás nechce uzavřít hranice,“ naléhal lídr CDU na sociální demokraty s tím, že je však třeba „znovu získat kontrolu“ nad tím, kdo do země přichází.

Regionální premiér Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst zatím vyzval k masivnímu zvýšení deportací žadatelů o azyl do jiných států EU v souladu s dublinskými pravidly. „Potřebujeme každý týden plná letadla, která dopraví lidi tam, kde už mají v Evropě nárok na azylové řízení,“ řekl tento politik CDU deníku Rheinische Post.

Ještě před volbami, koncem ledna, Spolkový sněm schválil nezávazný protimigrační návrh CDU/CSU, který k vracení žadatelů o azyl na německých hranicích vyzývá. Tehdy nejsilnější vládní strana SPD byla proti, ale návrh prošel i díky podpoře poslanců AfD, ačkoliv samotný návrh ji kritizuje jako xenofobní stranu, podotkla tehdy stanice Deutsche Welle. Společné hlasování konzervativců se stranou, která je označována až za krajně pravicovou, tehdy v Německu vzbudilo rozruch.

Jednání CDU/CSU a SPD o vládní koalici zatím drhnou, spolupředseda sociálních demokratů Lars Klingbeil vzkázal, že konzervativní kandidát na kancléře bude muset „změnit tón“, pokud se strany mají dohodnout. „Není žádným tajemstvím, že Friedrich Merz v posledních týdnech prohloubil roztržku s SPD,“ řekl Klingbeil.

Když byl ale dotázán na nepřekročitelné linie, migraci nezmiňoval. Mluvil neurčitě o politice „pro lidi, kteří tvrdě pracují“, o „lepších mzdách“ či „stabilních důchodech“, podotkla stanice ZDF.

Německo v únoru ještě před volbami prodloužilo dočasné kontroly na svých hranicích o dalších šest měsíců, respektive do letošního září.

V rámci boje proti nezákonnému přistěhovalectví Německo loni v září rozšířilo stávající hraniční kontroly na východě a jihu země i na západ a sever, a to na půl roku. Rozšíření se týkalo hranic s Dánskem, Nizozemskem, Belgií a Lucemburskem. Na hranicích s Francií se kontroly prováděly už loni v červenci. Na hranicích s Polskem, Českou republikou a Švýcarskem se kontroly prováděly od poloviny října 2023 a na německo-rakouské pozemní hranici byly zavedeny na podzim 2015.

Kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru jsou zakázány, ale v případě ohrožení veřejného pořádku či bezpečnosti jsou možné po dobu šesti měsíců s možností prodloužení na celkovou dobu nepřesahující dva roky. Německo to dosud obcházelo tak, že po vypršení dvouleté lhůty kontroly na jeden den pozastavilo, aby je poté znovu obnovilo.