Článek
Zakládající akt o vztazích NATO s Ruskem obsahoval opatření, která měla „zabránit koncentraci konvenčních sil“, zejména ve střední a východní Evropě.
Rusko se mimo jiné zavázalo, že nenapadne své sousedy a bude udržovat dialog s NATO. Oba tyto závazky podle Geoany ale Moskva porušila, což „zneplatnilo obsah tohoto zakládajícího aktu“.
V Praze se v tichosti sešli vojenští zpravodajci zemí NATO
„Oni se tak rozhodli, zavázali se k tomu, že nenapadnou své sousedy, což momentálně dělají. Zavázali se udržovat dialog s NATO, což nedělají. Takže zakládající akt prakticky nefunguje kvůli Rusku,“ řekl Geoana.
„Nic nebrání přijmout razantní pozici“
„Nyní nám již nic nebrání přijmout razantní pozici ve východním křídle a zajistit, aby byl každý čtvereční metr území NATO chráněn článkem 5,“ uvedl bývalý rumunský ministr zahraničí. Článek 5 stanovuje, že pokud je napaden jeden člen NATO, je útok považován za útok proti všem.
Rozšíření NATO: Turkům vadí švédská poslankyně
V roce 2017 již NATO nasadilo mnohonárodní taktické skupiny do pobaltských států a Polska jako odstrašující opatření. Po začátku aktuální ruské invaze tam vyslalo posily. Válka na Ukrajině také proměnila postoj Švédska a Finska ke členství v obranné alianci. Obě skandinávské země dříve trvaly na své neutralitě, teď však podaly přihlášky do NATO.
Novinky se zapojily do projektu Česko si povídá. Chcete se zapojit do diskuze o klíčových tématech, která rozdělují společnost? Odpovězte na následující otázku. Více informací zde.