Článek
„Ozbrojené síly Ázerbájdžánu nasadily dělostřelectvo a raketomety, útočné drony a letectvo,“ praví se v prohlášení tohoto úřadu.
USA stejně jako Evropská unie vyzvaly Ázerbájdžán, aby ukončil svou vojenskou operaci v Náhorním Karabachu, který je mezinárodně uznaným ázerbájdžánským územím s převážně arménským obyvatelstvem. Francie podpořila žádost Arménie o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN. Jerevan hovoří o „agresi“ ze strany Ázerbájdžánu proti svému obyvatelstvu.
Na příměří mají dohlížet ruští mírotvůrci
Podle ruského ministerstva obrany, které je zodpovědné za ruský mírový kontingent v Náhorním Karabachu a aktuálně čelí kritice za jeho nečinnost, ruští vojáci „monitorují početné případy porušení domluveného příměří a sledují situaci“, napsala ruskojazyčná BBC. Zapojují se rovněž do evakuace obyvatel z pohraničních vesnic do karabašského vnitrozemí.
Rusko má v horské enklávě vojáky od roku 2020, kdy Arménie a Ázerbájdžán svedly šestitýdenní boje o separatistický region. Tehdejší válku ukončilo příměří zprostředkované Moskvou, přičemž ruské jednotky mají dohlížet na dodržování klidu zbraní v oblasti.
V Jerevanu mezitím pokračují protesty, lidé se pokusili vzít ztečí sídlo vlády a protrhnout policejní kordony. Policie rovněž zahradila přístup k ruskému velvyslanectví, před nímž probíhají demonstrace. Proti protestujícím použila oslepující granáty.
Ázerbájdžánské síly narušily příměří s Arménií a zahájily raketové a dělostřelecké útoky na Náhorní Karabach v úterních odpoledních hodinách. Baku krátce předtím informoval o zahájení „lokální“ protiteroristické operace v této oblasti.
Tu vysvětlil jako nutnou reakci na kroky arménské armády, která podle něj pravidelně ostřeluje ázerbájdžánské pozice a pokládá miny na ázerbájdžánském území.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ázerbájdžánské agentury APA uvedlo, že se při operaci zaměří výhradně na armádní cíle. Později Baku oznámilo zničení dvou arménských radarů.
„Arménie se neúčastní válečných aktivit a chci znovu zdůraznit, že Arménská republika nemá armádu v Náhorním Karabachu. V současné době nebudeme činit žádné nepromyšlené kroky,“ prohlásil arménský premiér Nikol Pašinjan.
Pašinjanův úřad rovněž obvinil Moskvu, že jej neinformovala o záměru Ázerbájdžánu zahájit vojenskou operaci. Reagoval tak na tvrzení Baku, že Ázerbájdžán o „protiteroristické operaci v Náhorním Karabachu“ informoval velení ruského mírového kontingentu. Podle následného tvrzení Mariji Zacharovové, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, byly ruské síly zpraveny o situaci jen „s několikaminutovým předstihem“.
Vztahy Moskvy a Jerevanu se vyostřily poté, co Pašinjan v září prohlásil, že spoléhat se dlouhodobě v otázkách bezpečnosti jen na Moskvu byla strategická chyba, a obvinil Rusko, že nedokázalo zaručit bezpečnost Arménie tváří v tvář agresi ze strany Ázerbájdžánu. Moskva má s Arménií obranný pakt a v regionu vojenskou základnu. Kreml tehdy reagoval, že je s Pašinjanovými výroky „hrubě nespokojen“.
