Nad tajnými konty v Lichtenštejnsku se zavírá voda, Německo údaje nevydá

Navíc, údaje podle informací Práva pocházejí z let 2001 až 2002, přičemž v Česku jsou daňové delikty promlčeny už po třech letech. O informace opakovaně žádalo české ministerstvo financí a velký zájem o ně loni v Praze projevila i protikorupční policie.

„Česká republika nejdříve v dopisech ministra Miroslava Kalouska spolkovému ministrovi financí Peeru Steinbrückovi a poté i neoficiálně v rámci schůzek ministrů financí pod českým předsednictvím EU několikrát apelovala na Německo, aby údaje o lichtenštejnských kontech ČR předala. Zatím se tak ale nestalo,“ řekl Právu vrchní ředitel ministerstva financí pro daňovou správu Jan Knížek.

Spolkové ministerstvo financí v Berlíně sdělilo Právu, že „obecně vzato nedošlo ke změnám okolností, za nichž jsou úřady Spolkové republiky ochotny vyjít vstříc žádosti ostatních zemí, včetně Česka, o poskytnutí informací z Lichtenštejnska“. „To však nevylučuje úpravy při konkrétních kontaktech s nimi,“ dodal zdroj.

Skandál s lichtenštejnskými konty vypukl v SRN už loni v únoru, když úřady obvinily z krácení a zatajování daní bývalého šéfa Deutsche Post Klause Zumwinkela. Poté vyšlo najevo, že německá zpravodajská služba BND odkoupila za 4,7 miliónu eur (122 miliónů Kč) od Heinricha Kiebera, bývalého informatika lichtenštejnské banky LGT, disk se 1800 jmény lidí ze dvanácti zemí, kteří skryli svůj majetek do tohoto bankovního domu.

Německé ministerstvo financí podle Knížka českou stranu již před časem pouze informovala o tom, že data nyní třídí a nedodá Česku celé DVD, ale jen údaje, které se mohou přímo týkat českých daňových subjektů.

Podle německých médií DVD obsahovalo jména 700 německých „hříšníků“, kteří „ulili“ do miniaturního knížectví 4,3 miliardy eur (přes 120 miliard Kč). Kolik je mezi majiteli lichtenštejnských kont českých občanů, se zatím vedou jen spekulace.

Jak tvrdí některé zdroje Práva, za neochotou Německa předat údaje o kontech Česku i jiným zemím může být i lobbing lichtenštejnského knížectví. To podle Knížka loni slíbilo, že bude s vyšetřovateli daňových podvodů spolupracovat a snaží se teď napravit pošramocenou pověst.

Zveřejnění citlivých informací se zřejmě bojí také někteří čeští politici. Případné odtajnění či jen rozšíření údajů o lichtenštejnských fondech je podle známého pražského advokáta Kolji Kubíčka proti zájmu nejen některých podnikatelů, ale i většiny velkých českých politických stran.

„Už v první polovině 90. let dostávali jednotlivci i organizace z Lichtenštejnska nabídky na správu finančních prostředků. Některých jednání jsem se zúčastnil a vím, že některé nabídky byly přijaty,“ řekl již před časem Právu Kubíček.

Podle některých dřívějších spekulací médií úřady v některých evropských státech také chtějí chránit vlivné byznysmeny, případně jim poskytnout čas na to, aby se na případné rozšíření citlivých údajů připravili. Problémy s konty v Lichtenštejnsku měl nedávno i bývalý ředitel televize Nova a europoslanec Vladimír Železný.Odborníci přitom upozorňují i na riziko zneužití těchto dat.

Poté, co se prokuratury v Bochumi a Mnichově začaly případem zabývat, asi sedmdesát Němců se přiznalo dobrovolně. Podle údajů z loňského listopadu vrátili státu přibližně 68 miliónů eur (1,9 miliardy korun). Soudy už vyměřily tresty několika zámožným Němců, mj. majiteli sítě hotelů v Bavorsku. Odhaduje se, že lichtenštejnské banky spravují majetek za 155 miliard eur (4,3 biliónu Kč), z toho LGT Bank 62 miliard (1,7 biliónu Kč).

Již loni v květnu se ministři EU shodli na změnách, které by měly úniky daní ztížit. Současně vystupňovali tlak na tzv. daňové ráje, aby při jejich šetření začaly více spolupracovat. Ministerstvo financí a česká daňová správa od té doby podle Knížka díky vlastní aktivitě a spolupráci s daňovými úřady v zahraničí odhalily desítky pokusů o ukrytí příjmů českých subjektů v cizině. Odhaleným firmám pak úřady naúčtovaly daňové doměrky ve výši zhruba 100 miliónů korun. Podle agentury Čekia sídlí v daňových rájích už přes 9100 českých společností.