Článek
Zschäpeová vytvořila podle vyšetřovatelů v roce 2000 spolu s Uwe Mundlosem a Uwe Böhnhardtem neonacistickou teroristickou buňku NSU. Žaloba uvedla, že Zschäpeová byla plnohodnotná členka skupiny, která s vraždami souhlasila, a nebyla tedy ve vleku okolností, jak tvrdí. „Obžalovaná se dobrovolně a zcela vědomě rozhodla pro život v ilegalitě. Rozhodla se pro cestu k teroru,” prohlásila podle německých médií státní zástupkyně Anette Gregerová. V závěrečné řeči obžaloby Zschäpeovou popsala jako ženu, která si vraždy i další útoky přála a podporovala je.
Rodačka z východoněmecké Jeny, které hrozí doživotní vězení, naopak tvrdí, že se na kriminálních činech tříčlenné skupiny nepodílela; o vraždách i o bombových útocích se podle svých slov dozvěděla teprve po činu. Státní zástupci ale takovou interpretaci odmítají.
Žalobkyně Gregerová uvedla, že Zschäpeová vedla archiv, který dokumentoval zločiny skupiny. Oběma mužům také poskytovala alibi. Státní zástupkyně také vyjádřila přesvědčení, že když Zschäpeová s dalšími dvěma členy skupiny NSU žila dlouhá roky v ilegalitě, musela se podílet na vnitřním rozhodování skupiny, zvláště když měla s oběma vztah.
Obžalovaná Beate Zschäpeová přichází do soudní síně.
„Motivem pro všechny tyto zločiny byla pravicově extremistická ideologie,” řekl už v úterý státní zástupce Herbert Diemer. I podle něj nyla Zschäpeová plnohodnotnou členkou skupiny, která usilovala o to, aby bylo Německo bez cizinců.
Bombové útoky
Skupina NSU kromě zmíněných vražd spáchala i dva bombové útoky v přistěhovaleckých čtvrtích Kolína nad Rýnem, jež si vyžádaly přes 20 zraněných. Také provedla 15 bankovních loupeží, ta poslední se stala triu v osudná, policie při ní přišla NSU na stopu. Mundlos proto zabil 4. listopadu před hrozícím zatčením Böhnhardta a pak obrátil zbraň proti sobě. Zschäpeová nechala vybuchnout byt, ale pak se sama přihlásila na policii. Je tak jedinou členkou skupiny, která stanula před soudem.
Dopadená dlouho mlčela, ale loni se u soudu distancovala od své minulosti a odsoudila akce svých kompliců. [celá zpráva]
Obžalovaná byla v roce 2012, proces u mnichovského soudu začal v roce 2013. [celá zpráva]
Soud případu dosud věnoval přes 370 jednacích dnů, vyslechl 845 svědků a 42 znalců. Rozsudek by mohl padnout na podzim. Závěrečná řeč žaloby má trvat 22 hodin.
Případ je velmi sledovaný, protože se proti NSU zasáhlo velmi pozdě. Členům skupiny v devadesátých letech pomáhal policista, který pak pracoval u Federálního úřadu na ochranu ústavy a měl na starosti neonacistickou scénu. Podezření také vzbudila skutečnost, že většina informací o NSU byla skartována.