Na zimu radši zůstaňte v cizině, vyzvala ukrajinská ministryně válečné uprchlíky

„Poprosím, abyste se nevraceli. Musíme přežít zimu. Bohužel, sítě by to nezvládly. Vidíte, co dělá Rusko. Vrátit se teď by znovu znamenalo, že ohrozíte sami sebe, své děti, všechny své zranitelné příbuzné, kteří mohou být nemocní, nepříliš pohybliví anebo staří. Netřeba nic takového dělat. Pokud můžete, přezimujte v zahraničí,“ řekla v televizi Vereščuková podle listu Ukrajinska pravda.

Dodala, že by byla velmi ráda, kdyby se na jaře Ukrajinci mohli vrátit a mohla začít obnova válkou poničených oblastí. Lidé by si ale podle ní měli uvědomit, že „situace se bude jen zhoršovat – a tuto zimu musíme přežít“. Až poté prý bude možné myslet na vše ostatní.

Rusové při vzdušných útocích na Ukrajině míří opakovaně na energetickou infrastrukturu. Terčem jsou jak elektrárny, tak trafostanice. Vedle střel s plochou dráhou a balistických raket používají i drony íránského původu Šahíd-136.

„Od 10. října bylo zničeno 30 procent z ukrajinských elektráren, což způsobilo po celé zemi rozsáhlé blackouty. Nezůstal žádný prostor pro jednání s Putinovým režimem,“ uvedl minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Z Ukrajiny za sedm měsíců od začátku ruské invaze uprchlo na 7,7 milionu lidí. Vyplývá to z dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterých 4,2 milionu uprchlíků získalo v některé z evropských zemí dočasnou ochranu. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvádí, že kvůli válce muselo opustit své domovy dalších sedm milionů lidí, kteří však zůstali na Ukrajině. Z těch, kteří uprchli za hranice i na bezpečnější místa na Ukrajině, se do konce srpna domů vrátilo zhruba šest milionů lidí.

UNHCR uvádí mimo jiné to, kolik lidí překročilo od začátku konfliktu ukrajinské hranice do některé ze sousedních zemí – přechodů hranic zaznamenal úřad 11,1 milionu. V opačném směru – tedy na Ukrajinu – přes hranice od února přešlo 6,7 milionu lidí. Nelze však s jistotou určit, kdy se lidé ze zahraničí vracejí natrvalo a kdy pouze dočasně.

Nejvíce ukrajinských uprchlíků registruje Polsko, kde jich je podle UNHCR 1,4 milionu. Německé úřady evidují zhruba jeden milion uprchlíků z Ukrajiny, Česko 442 000. Přes 100 000 lidí z Ukrajiny dorazilo také do Itálie, Británie, Turecka, Španělska, Itálie a Francie. Ruské úřady tvrdí, že zaznamenaly na 2,8 milionu uprchlíků z Ukrajiny, není ale jasné, kolik z nich přes Rusko zamířilo do dalších evropských zemí a kolik bylo do Ruska zavlečeno násilím z okupovaných území.

Od čtvrtečního rána se na Ukrajině cíleně vždy na několik hodin vypínají dodávky proudu do některých čtvrtí. „Mezi sedmou ráno a jedenáctou večer je nutné omezit použití elektřiny,“ uvedl už dříve tajemník prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko.

Situaci po celé zemi označil za kritickou. „Naše oblasti závisí jedna na druhé. Je nutné, aby se celá země připravila na výpadky dodávek elektřiny, vody a tepla,“ dodal k situaci. Varoval zároveň, že je potřeba se připravit na tvrdou zimu.

Guvernér Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj uvedl, že i průmyslové podniky odebírající elektřinu byli seznámeny s omezeními dodávek a musejí snížit spotřebu.

Expert listu The Guardian Dan Sabbagh upozornil, že na útoky na energetická zařízení doplatí nejvíce civilisté. Zdůraznil, že ruskou strategií je upřednostňovat psychologické efekty nad úspěchy na bitevním poli.

Dodal, že ukrajinští politici byli po měsíce varováni, že by Rusko mohlo v zimě, kdy teploty klesají pod minus 10 stupňů, dokonce až k minus 20, zacílit na elektrickou síť. Upozornil, že v oblastech u fronty, zejména na Donbasu už přitom není plyn pro mnoho obytných domů.

Země se snaží zajistit dodávky elektřiny z generátorů pro vojenská zařízení a nemocnice, ale těchto generátorů není dost pro obyvatele. Podle některých expertů by to mohlo vést k návratu migrační krize.

Rusku se daří ničit ukrajinskou energetiku i díky tomu, že používá drony Šahíd-136, které jsou levné. Sice jsou pomalé, ale létají nízko, takže je radary často neodhalí. Nesou jen půlmetrákové nálože, ty ale stačí na zničení energetických zařízení, jako jsou trafostanice.

Moskva si podle Kyjeva pořídila 2400 dronů z Íránu, 233 z nich se podařilo Ukrajincům sestřelit. Teherán ovšem jejich dodávky popírá a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel, že by Rusové používali íránské zbraně: „Používá se ruské vybavení s ruskými názvy.“ Íránské drony byly přejmenovány na Geraň-2.

Zástupci USA, Británie a Francie ve středu na zasedání Rady bezpečnosti uvedli, že jsou „hojné důkazy“ o nasazení íránských dronů. Americký zástupce Ned Pence řekl: „Ačkoli Írán pokračuje ve lhaní, celý svět si je vědom, že Rusko používá íránské drony k útokům na ukrajinské civilisty a infrastrukturu.“ Dodal, že jejich dodávka do Ruska je porušením rezoluce Rady bezpečnosti číslo 2231.