Na výbuchy ve Vrběticích bychom měli být pyšní, píše ruský list

Barabanov hned na začátku zdůraznil, že „ruské oficiální stanovisko popírá jakékoliv spojení našich speciálních služeb s touto explozí“. Pokud by však Moskva přijala českou interpretaci exploze, „pak by šlo o skvěle provedenou, odvážnou, složitou a vojensky mimořádně účelnou operaci”, na kterou „bychom mohli být pyšní a nijak se za ni nestydět”.

Při explozi v muničním skladu ve Vrběticích v říjnu 2014 zemřeli dva čeští občané. Celková způsobená škoda se odhaduje na zhruba miliardu korun.

Barabanov se ve své argumentaci hned odvolal na vyjádření českého prezidenta Miloše Zemana. „Český prezident ve skutečnosti připustil, že ve skladu byly uložené zbraně, které koupil bulharský obchodník se zbraněmi Emilian Gebrev, a že s největší pravděpodobnosti byly určené pro skryté dodávky na Ukrajinu. Zdá se, že tyto zbraně by se brzo objevily na bojišti v Donbasu a byly by použity proti (neuznané) Doněcké a Luhanské lidové republice.“

Barabanov pak nepřímo přiznal, že se Rusko na jejich straně angažuje. „Samozřejmě že Rusko tam oficiálně není, ale jde o něco jiného – nikdo nepopře proruský charakter těchto republik. Za takových podmínek je jakákoliv odpovědná rozvědka, která si váží sama sebe, prostě povinná překazit dodávku zbraní do oblasti konfliktu u hranic země,” napsal.

„Když izraelské tajné služby vyhodily do povětří íránská jaderná zařízení a zabíjely íránské jaderné fyziky, jednaly podle této logiky. A všimněte si, že nikdo kromě Íránu za to Izrael nepranýřuje,” poznamenal, aniž by zmínil, že Česko nevyhrožuje Rusku vymazáním z mapy, jak to činí Írán Izraeli, ani proti němu nepodniká ozbrojené akce. U ČR zároveň na rozdíl od Íránu nepanuje podezření, že usiluje o sestrojení atomové zbraně.

„Česku jako svrchovanému státu nikdo nebránil dodávat zbraně na Ukrajinu oficiálně,“ připustil Barabanov, který je současně programovým ředitelem diskusního klubu Valdaj, v němž vystupuje i ruský prezident Vladimir Putin. „Ale pokud si místo toho vybralo cestu pašování, tak pašeráky je nutné potírat stejně jako piráty,” zdůraznil.

Současně upozornil, že nikdo z 18 ruských diplomatů hromadně vyhoštěných z pražské ambasády, a to dokonce ani podle české verze, neměl s výbuchy z roku 2014 nic společného. Z jeho vyjádření je však patrné, že vyhošťování diplomatů Rusko trápí.

„V posledních dnech se nabaluje skandál s vyhoštěním ruských diplomatů z České republiky a dalších zemí jako sněhová koule,“ připustil Barabanov.

„Ale projev prezidenta Miloše Zemana to může zastavit,“ dodal hned.

Připomněl, že za sovětských dob koloval vtip, že pracovníky sovětského velvyslanectví vyhošťují buď za špionáž, anebo za drobnou krádež v supermarketu. Vzhledem k růstu životní úrovně od sovětských dob se druhá příčina nejeví aktuální. Zmínil, že pokud diplomata přistihnou přímo při činu, je jasné, že jej nelze uvěznit a soudit, protože existuje diplomatická imunita. Proto jej vyhostí. „To je všední chléb rozvědky, a pokud jsou vztahy mezi dvěma státy dost pevné a je oboustranný zájem je nepoškodit, jednotlivý špionážní skandál je nepokazí,” píše profesor.

Zcela jiná situace podle něj nastává, když je diplomaty nutné vyhostit nikoliv proto, že je chytili při špionáži, ale z politických důvodů – aby se předvedlo, jak vážná je nespokojenost s počínáním druhé země. Takový je podle něj nyní postup v případě Vrbětic nebo dříve v kauze otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala.