Na veřejnost unikla první jména členů budoucí německé vlády

Klíčový post financí připadl straně FDP, a to přímo jejímu šéfovi Christianu Lindnerovi. Ministerstvo dopravy by měl vést Volker Wissing rovněž z FDP.

Ministerstvo školství také připadne FDP, měla by ho vést Bettina Starková-Watzingerová.

Ministerstvo spravedlnosti při dělení postů jde opět pod FDP. Novým ministrem spravedlnosti by se měl stát Marco Buschmann.

Zelení by měli obsadit křeslo ministra zahraničí, šéfkou diplomacie by se měla stát Annalena Baerbocková. Do jejich správy by mělo přejít i ministerstvo hospodářství a klimatu, vést by ho měl Robert Habeck.

Sociální demokracie by měla vést sedm ministerstev, například zdravotnictví, obranu či ministerstvo výstavby a bydlení. Jména kandidátů na ministry SPD zatím nezveřejnila.

Budoucí vládní koalice chce, aby do roku 2030 jezdilo po německých silnicích minimálně 15 milionů elektromobilů.

Budoucí německou vládu čeká řada úkolů, jejichž vyřešení nebude snadné a ani levné.

Země musí pokročit v energetické transformaci, aby dosáhla svých emisních cílů, musí zajistit obnovu ekonomiky po pandemii covidu, musí dát do pořádku rozpočtové hospodaření a musí učinit dlouho odkládaný pokrok v digitalizaci.

Pandemie byla nejen zátěží pro správní a vládní systém, ale také pro finanční hospodaření, neboť Německo se štědrými podporami snažilo uchránit ekonomiku a pracovní místa před neřízeným pádem.

Po letech rozpočtových přebytků tak sociálnědemokratický ministr financí Olaf Scholz musel přikročit k zadlužování.

Loni si Německo vypůjčilo 130 miliard eur (3,3 bilionu Kč), což bylo nejvíce v dějinách Spolkové republiky. Letošní schodek bude ale ještě vyšší, a to 240,2 miliardy eur (6,1 bilionu Kč).

Lepší to nebude ani v nadcházejícím roce, kdy Scholz počítá se schodkem ve výši 100 miliard eur (2,5 miliardy eur). Rozpočtovou kázeň chce země podle stávajících plánů obnovit v roce 2023.