Článek
Po volbách v roce 2020 disponovala vládní koalice stran Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), Svoboda a Solidarita (SaS), Jsme rodina a Za lidi pohodlnou ústavní většinou. Vláda však po mnoha otřesech nevydržela celé funkční období a 30. září 2023 se v zemi budou konat předčasné parlamentní volby.
V čele vlády se vystřídali Igor Matovič (OLaNO) a Eduard Heger (letos opustil OLaNO a založil stranu Demokraté). „Jednalo se o vládu, která vládla v mimořádně těžkém období. Přežili jsme pandemii, šlo o zcela novou zkušenost. Lidé ztratili práci, podnikatelé svůj byznys. Následovala Putinova agrese na Ukrajině a růst cen energií. V krátkém čase tak došlo k řadě faktorů, které negativně ovlivňují náladu ve společnosti,“ upozornil politolog Radoslav Štefančík.
Podobné problémy řešily i jiné vlády v Evropě, ale málokde padaly preference vládních stran tak strmě dolů, jako na Slovensku. „Tím druhým faktorem byla neschopnost vést tuto zemi bez zbytečných žabomyších válek. V konečném důsledku seděli ve vládě stejní lidé, Sulík s Matovičem, kteří už jednu vládu pomáhali povalit (vládu premiérky Ivety Radičové - pozn. redakce),“ dodal politolog.
OLaNO Igora Matoviče získalo ve volbách v roce 2020 přes 25 procent hlasů, ale nyní se pohybuje kolem sedmi procent, což je minimum, které potřebuje získat pro vstup do parlamentu, protože kandiduje v koalici s Křesťanskou unií a stranou Za lidi. „Pokud by se tato koalice nedostala do parlamentu, voliči by spláchli až dvě strany bývalé vládní koalice,“ konstatoval web tvnoviny.sk.
Preference hnutí Jsme rodina klesají v důsledku skandálu předsedy strany a parlamentu Borise Kollára, který měl v minulosti zmlátit svou tehdejší partnerku Barboru Richterovou. Hnutí se v průzkumech pohybuje kolem pěti procent potřebných pro vstup do parlamentu.
Strana SaS opustila vládní koalici loni v září a vyvolala tak vládní krizi, která v konečném důsledku vedla k pádu Hegerovy vlády. Kampaň SaS má na starosti český marketér Marek Prchal, ale straně se zatím moc nedaří oslovovat voliče.
Expremiér Heger letos opustil OLaNO a založil stranu Demokraté, ale ta ještě ani jednou v průzkumech nepřekročila pětiprocentní práh vstupu do parlamentu.
Podle šéfa průzkumné agentury Focus Martina Slosiarika je zjevné, že všichni, kteří měli něco společné s bývalou vládní garniturou, mají problém s voličskou podporou. „Voliči tyto strany, resp. jejich politiky ´trestají´ za způsob vládnutí po volbách 2020. Právě nenaplněná očekávání a silné osobní konflikty uvnitř vládní koalice, které vyústily do pádu vlády, to je to, co tyto strany dostalo na hranici zvolitelnosti,“ řekl Slosiarik.
Šéf agentury Focus však připouští, že některá z bývalých vládních stran se nakonec do nového parlamentu dostane. Rozhodnou o tom voliči za necelých pět týdnů.
