Na Scholze donášeli čtyři spolustraníci

Z obnoveného počítačového systému zahraniční špionáže se vynořilo takřka 250 zpráv s informacemi o Scholzovi.

„To je pozoruhodně vysoký počet. Podle záznamů se ocitl pod dohledem od roku 1978, pouhé tři roky poté, kdy jako gymnazista vstoupil do SPD,“ upozornil Focus.

Už jako sedmnáctiletý se angažoval u mladých socialistů (Jusos), kde se v roce 1982 vyšvihl do pozice místopředsedy. Tou dobou ho straničtí přátelé v Hamburku a především řídící důstojníci ve východním Berlíně považovali za marxistu.

Jako nejvýkonnější zdroj ze Scholzova okolí se osvědčil hamburský sociální demokrat Kurt W., kterého Stasi vedla pod registračním číslem XV 107/72 a krycím jménem Kulička.

Jako funkcionář SPD zásoboval HVA podrobnými informacemi o Scholzových kontaktech na levicové studentské skupiny i jeho aktivitách v Časopise pro socialistickou politiku a ekonomiku. Při každé konspirativní schůzce s důstojníky HVA pobíral odměnu 500 západoněmeckých marek.

Podle Helmuta Müllera-Enbegse, historika Svobodné univerzity, Kulička používal pro spojení s tajnou službou NDR speciální telefonní linku.

Jen o něco méně aktivně si počínal zdroj s krycím jménem Udo. Pod ním se podle Focusu skrývala Ursula V., sekretářka tehdejšího pokladníka SPD.

Agent Konrad, technik na lékařských fakultách v Heidelbergu a Západního Berlína, dohlížel na Scholzovo spojení s mírovým hnutím a Robert H., krycí jméno Holm, sbíral fakta i spekulace o jeho soukromém životě.

Stasi si složky nenechávala pro sebe. Bezmála každý dokument odcházel jako kopie sovětské zpravodajské službě KGB do Moskvy.