Na Santorini byl vyhlášen stav nouze

Stav nouze na Santorini bude v platnosti do 3. března, oznámilo podle portálu e-Kathimerini řecké miniterstvo civilní ochrany. Opatření odůvodnilo nebezpečím velkých sesuvů půdy a skal, které neustávající otřesy zvyšují.

„Celý státní mechanismus byl aktivován a já chci vyzvat naše občany, aby spolupracovali s úřady,“ řekl premiér Kyriakos Mitsotakis po setkání nejvyšších vládních představitelů. Na ostrov už v minulých dnech dorazily záchranářské a hasičské posily, které si postavily stanová městečka a vyčkávají na případné nasazení.

Na Santorini ve středu večer seismologové zaznamenali zemětřesení o síle 5,2 stupně. Bylo dosud nejsilnější z tisíců otřesů, které začaly minulý týden. Ostrov od té doby opustilo zhruba 11 000 lidí, což jsou dvě třetiny tamní populace, která čítá kolem 16 000 obyvatel.

Řecké úřady posílily letecké spoje mezi ostrovem a pevninou, aby pomohly dalším lidem uchýlit se do bezpečí. Evakuace pomocí trajektů totiž ve středu večer zkomplikoval silný vítr, kvůli němuž plavidla nesměla opouštět přístavy. Běžný provoz byl obnoven ve čtvrtek dopoledne.

Intenzivní seismická aktivita si vybírá daň i na obyvatelích, kteří se rozhodli v postižené oblasti zůstat. „Ty nepřetržité otřesy nás začínají unavovat. Zvlášť včera (ve středu) večer. Bylo to pořád dokola. Strach je jedna věc, ale nejhorší je, že jsme neustále vzhůru,“ řekl starosta Anafi Iakovos Poussos. „A k tomu ten silný vítr, kvůli němuž nejezdily trajekty. My nemáme letiště, takže pocit strachu a nejistoty v lidech jen sílil,“ poznamenal.

„To my jsme blíže k oblasti epicenter otřesů, takže se u nás země více chvěje a k tomu je slyšet i hluk,“ uvedl Stamatis Simos, zástupce starosty na ostrově Amorgos.

Odborníci se ze všech sil snaží lidi uklidnit, že otřesy nemají nic společného se sopkou, která rozmetala velký ostrov Théra, jehož zbytky Santorini tvoří.

Výbuch Théry okolo roku 1600 před naším letopočtem vyvolal klimatické změny a obří vlny tsunami, jimž je připisován pád mínojské civilizace na Krétě. Je dáván také do souvislosti s některými z biblických deseti egyptských ran a někdy je tato katastrofa považována za zdroj pověsti o Atlantidě.

Vulkán nyní označovaný jako Santorini byl v roce 1990 zapsán na seznam 16 sopek po celém světě, které je třeba bedlivě monitorovat. Kromě historické erupce je to i kvůli hustě obydleným oblastem v jeho blízkosti. Na seznam patří například i italská Etna a Vesuv či Pico del Teide na španělském Tenerife.

Místní se ale kromě vulkánu obávají také podobného zemětřesení, jaké 9. července 1956 zasáhlo nedaleký ostrov Amorgos, a seismologové jim dávají za pravdu – nekončící série slabších zemětřesení by mohla být předzvěstí „větší události“.

U Amorgosu tehdy udeřily dva otřesy. První o síle 7,7 stupně, který byl nejsilnějším zemětřesením v Řecku ve 20. století, a o 13 minut později záchvěv o síle 7,2 stupně. Oba otřesy společně vyvolaly tsunami, která dosáhla výšky 30 metrů a zabila 53 lidí.