Na katedrálu peníze jsou, na chudé ne, stěžují si Francouzi na selektivní štědrost

„Když můžou dát desítky milionů na rekonstrukci Notre-Dame, ať nám přestanou říkat, že nemají na řešení naléhavých sociálních problémů,” postěžoval si generální tajemník velké odborové centrály CGT Philippe Martinez.

Jedna ze známých tváří hnutí žlutých vest Ingrid Levavasseurová si na sociálních sítích postěžovala na „netečnost velkých společností k bídě ve společnosti”, když jsou zároveň během jedné jediné noci schopny na Notre-Dame dát „tak šílené prachy”. Použila přitom stejný slangový výraz, který před časem zazněl z úst prezidenta Emmanuela Macrona v debatě o sociálních dávkách. Hlava státu si za něj tehdy vysloužila ostrou kritiku.

Po pondělním požáru přislíbily firmy na obnovu katedrály Notre-Dame stovky milionů eur. Dvě stě milionů eur chce dát rodina dědičky kosmetické firmy L'Oréal Françoise Bettencourtové Meyersové i rodina Arnaultových, které patří koncern LVMH vyrábějící luxusní zboží. Dalšími sto milióny hodlá přispět miliardář François-Henri Pinault a nadace energetické společnosti Total. [celá zpráva]

Deset miliónů nabídl miliardář Marc Ladreit de Lacharriére vlastnící společnost FIMALAC zaměřenou na krizový management a rating i rodina Bouyguesových vlastnící stejnojmenný holding zaměřený na stavebnictví, reality a telekomunikace. Další bohatá rodina Decauxových vlastnící reklamní společnost JCDecaux přislíbila dvacet miliónů. Miliony eur hodlají darovat také banky Société Générale a Crédit Agricole, pojišťovna Axa nebo Disney.

„Že oligarchové dávají (peníze) na Notre-Dame, je sice dobré, příkladnost v daňových otázkách by ale byla ještě lepší,” napsala na Twitteru v reakci na záplavu darů na obnovu vyhořelého chrámu další výrazná postava žlutých vest Benjamin Cauchy.

Firmy si mohou odepsat z daní až 66 procent výše daru. Total si podle deníku Libération může odepsat celou částku. V roce 2016 vydělala 30 miliard, a tak si může během pěti let odepsat z daní na darech až 150 miliónů.

Mnoho lidí také upozorňuje, že štědrost, jakou prokázaly velké firmy ve vztahu k obnově Notre-Dame, přichází v době, kdy organizace bojující proti chudobě dostávají stále méně darů. Katolický spisovatel Erwan Le Morhedec na Twitteru vyzval ty, kteří by svůj příspěvek na obnovu katedrály považovali vzhledem k vysokým darům od velkých firem za „směšný”, a raději by jej proto neposlali, aby dali své peníze organizacím, které „pečují o živé chrámy”.

„400 milionů pro Notre-Dame, děkujeme Keringu, Totalu a LVHM za vaši štědrost: máme velký vztah k místu pohřbu abbého Pierra,” napsala na Twitteru Nadace abbého Pierra, katolického duchovního známého svou péčí o bezdomovce. „Ale máme rovněž velký vztah k tomu, za co bojoval. Pokud byste mohli přidat jedno procento pro chudé, udělalo by nám to velkou radost,” dodala.

Také senátorka Esther Benbassaová na Twitteru uvedla, že sní o takovém „spontánním a masivním nadšení ve prospěch organizací a struktur, které bojují s extrémní chudobou, sociálním vyloučením a bezdomovectvím”.

V roce 2018 poprvé za desetiletí výše darů poskytnutých 22 předním charitativním organizacím ve Francii klesla, a to o 4,2 procenta. Podle nevládních organizací je za tímto jevem především horší životní situace důchodců, kteří jsou charitě tradičně nejvíce nakloněni. Za další důvod organizace označily i loňské zrušení ISF, tedy solidární daně z bohatství, které prosadil prezident Emmanuel Macron. Ve snaze snížit svůj daňový základ totiž bohatí lidé v době platnosti ISF často dávali mnohem více peněz právě na charitu.