Článek
„V porovnání s loňským rokem spadlo vnímání nezávislosti (justice) ze stran veřejnosti téměř u poloviny členských států a v některých státech zůstává úroveň vnímané nezávislosti mimořádně nízko,” uvádí komise ve zprávě, která se zaměřuje na kvalitu, efektivitu a nezávislost národních soudních systémů.
Česká republika je co do vnímání nezávislosti justice dvanáctá odspodu, tedy zhruba v polovině. Na špici se drží Rakousko a Finsko, naopak nejhůře své soudy vnímají v Chorvatsku, Slovensku a Polsku.
EU: Jmenování polských soudců za komunismu nezpochybňuje jejich nezávislost
Největším důvodem obav o nezávislost soudů je podle občanů těchto tří zemí vměšování nebo nátlak politických představitelů či přímo vlády.
Zásah politiků do soudního řízení uvedlo v Chorvatsku jako nejvážnější problém 68,2 procenta dotázaných. Na Slovensku to bylo 52,8 procenta, zhruba obdobný počet lidí si stěžoval také na ekonomické a další tlaky.
Digitalizace soudnictví
Evropská komise se v letošní zprávě zaměřila na digitalizaci justice, která umožňovala soudům fungovat v průběhu pandemie covidu-19 a obecně učinila soudní systém dostupnějším a efektivnějším.
Soud: Kvůli porušení ochrany soukromí mohou zahájit řízení úřady všech zemí EU
V žebříčku dostupnosti on-line informací je na tom opět nejhůře Chorvatsko, které s digitalizací nijak nepokročilo. Česká republika je v tomto ohledu pátá od konce, jelikož neposkytuje informace lidem, kteří nerozumí česky, nebo lidem se zrakovým postižením. Zpráva také kritizuje absenci počítačových terminálů s internetovým připojením, které by lidé u soudů mohli využít.
Naopak vůbec nejlépe dopadlo Česko v hodnocení procedurálních pravidel, které umožňují využití digitální technologie. Bronzovou příčku obsadilo Česko v hodnocení reálného využití těchto technologických nástrojů soudy i prokuraturou.
Zpráva EU pozitivně hodnotí i elektronickou komunikaci českých soudů a prokuratury, kde oba orgány získaly v této kategorii první místo.