Článek
Pistorius podle agentury Reuters slíbil, že Berlín nově dodá Ukrajině do roku 2029 zbraně a vojenské vybavení v hodnotě 11 miliard eur (277 miliard korun). Součástí nového balíku se mají v budoucnu stát například čtyři systémy protivzdušné obrany Iris-T včetně 300 naváděných střel, 120 ručně odpalovaných protileteckých střel, 300 průzkumných dronů, 15 tanků Leopard či 14 dělostřeleckých systémů.
„Nové protivzdušné systémy Patriot, které Kyjev opakovaně žádá, Německo v současnosti dodat nemůže,“ podotkl Pistorius, který má být ministrem obrany i v nové německé vládě, kterou sestavuje Friedrich Merz.
Uvedl nicméně, že zajistí, aby Ukrajina i nadále těžila z kombinované vojenské podpory svých spojenců. „Rusko musí pochopit, že Ukrajina je schopna pokračovat v boji a my ji v tom podpoříme,“ řekl podle stanice BBC Pistorius.
O systémy protivzdušné obrany Patriot má Ukrajina největší zájem.
Británie slíbila pomoc za 350 milionů liber (10,1 miliardy korun). Má zahrnovat zejména drony či prostředky k opravě ukrajinských obrněných vozidel. To by podle ministra Healeyho mělo ukrajinské armádě pomoci vrátit do boje až 3000 obrněnců.
Protivzdušnou obranu za 150 milionů eur (3,7 miliardy korun) se podle Reuters zavázalo dodat Nizozemsko.
Česko je připraveno dodávat další dělostřeleckou munici
Česká ministryně obrany Jana Černochová uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici. Od ledna jí na Ukrajinu dodala již 400 000 kusů, podotkla ministryně. Doplnila, že Česká republika je připravena dodávat dělostřeleckou munici, jak bude Ukrajina potřebovat.
Ministři obrany zemí kontaktní skupiny se sešli v době nejisté budoucnosti další americké vojenské podpory pro Ukrajinu. Prezident USA Donald Trump se více než tři roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží přesvědčit Kyjev i Moskvu k uzavření příměří s vyhlídkou na dlouhodobý mír a v rámci nátlaku na Ukrajinu již jednou sáhl ke zmrazení americké podpory.
Trump také prohlašuje, že zajištění případného míru bude na evropských zemích. Washington nevyslal do Bruselu šéfa Pentagonu Peta Hegsetha, který se připojil pouze na dálku. Jednání skupiny proto poprvé nepředsedaly USA, ale řídili je společně Healey a Pistorius.
