Článek
V roce 2025 tak na „obranu a bezpečnost“ půjdou dvě pětiny výdajů ruského rozpočtu, a to bez položek, které jsou vedeny jako tajné.
Do vojenského rozpočtu půjdou i peníze ušetřené na sociální politice. Výdaje na zbrojení a obranu budou příští rok vyšší než na zdravotnictví, školství a sociální potřeby včetně důchodů dohromady, upozornil na svém telegramovém účtu list The Moscow Times. Dosáhnou zhruba 127 miliard eur (2,9 bilionu korun), což představuje zhruba šest procent ruského HDP.

Ruský prezident Vladimir Putin v projevu k národu
Od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 Rusko ještě nikdy nevynakládalo na armádu takovou část rozpočtu jako nyní. V roce 2022, kdy vtrhlo na Ukrajinu, šlo na zbrojení 17 procent, o rok později 19 procent a letos to bude bezmála 30 procent rozpočtových výdajů. Samotný armádní rozpočet již letos vzrostl meziročně téměř o 70 procent.
Vzrostou výdaje na Putina i propagandu
Polepší si také prezident Vladimir Putin. Výdaje na hlavu státu se příští rok zvýší o čtvrtinu, o 13 procent víc dostanou v roce 2025 také propagandistická média.
Naopak řada klíčových projektů ve zdravotnictví o peníze přijde: celoruský projekt „Boj proti rakovině“ přijde v roce 2025 oproti letošku o 5,1 procenta, „Boj s kardiovaskulárními chorobami“ ztratí téměř polovinu a projekt Rozvoj zdravotnické infrastruktury přijde příští rok o každý třetí rubl.
Rozpočet musí ještě projít schvalováním v horní komoře. Musí jej také podepsat prezident Putin. To vše ale lze s ohledem na situaci v Rusku považovat za formalitu.
Kdo potřebuje zdravotnictví nebo školství? Rusko dá 40 procent státního rozpočtu na armádu
