Článek
Citát nedávno přisoudil prezident Miloš Zeman Banderovi, podle polského historika Władysława Filara ale patří prvnímu veliteli Ukrajinské povstalecké armády Dmytru Kljačkivskému, jenž ho použil v červnu 1943 v tajné direktivě svým jednotkám. [celá zpráva]
Podstatné přitom je, že k výzvám likvidovat zmíněné skupiny lidí jako nepřátele národa nebylo Banderovo jméno nijak zneužito. Tento muž rozhodně není jakýmsi „čistým vlastencem“, jak se snaží někteří jeho stoupenci dokazovat. Tyto výzvy jsou totiž obsaženy v dokumentech a heslech Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) i jejího radikálního křídla (OUN-B), které se pod Banderovým vedením odštěpilo v roce 1940.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Program: Etnicky čistá Ukrajina
Do obludných rozměrů dovedla později masakry jejich povstalecká armáda UPA zejména ve Volyni a v Haliči. Nad jejich zběsilostí, krutostí a sadismem se pozastavovali i němečtí vojáci.
Programem OUN bylo vytvořit etnicky čistou Ukrajinu rozšířenou o území sousedních zemí s většinovým ukrajinským obyvatelstvem, v níž by vládl autoritativní režim v čele s vůdcem, za něhož byl považován Bandera. Židy označovali za pomahače komunistů a Stalina.
„V době chaosu a zmatku je možné dovolit likvidaci nežádoucích Poláků, Moskalů (Rusů) a židovských aktivistů…,“ uvádí instrukce Banderova vedení ozbrojeným milicím pro období před válkou (to jest před útokem Hitlera na SSSR), v době války a následné národní revoluce.
„Židé musí být izolováni, odstraněni z funkcí, aby se předešlo sabotážím. Rusové a Poláci tím spíš,“ uvádí instrukce. „Pouze Ukrajinci, nikoli zahraniční nepřátelé, mohou vést různá odvětví života. Asimilace Židů je vyloučena,“ uvádějí pokyny.
Prologem pozdějších krutých a plošných etnických čistek zejména v letech 1942–43 se stal protižidovský pogrom ve Lvově 30. června 1941.
Propukl jen několik hodin po vyhlášení nezávislé Ukrajiny Banderovými nacionalisty a padlo mu za oběť kolem čtyř tisíc Židů. Podíleli se na nich i členové OUN.
Jeho jméno zaznělo i v Norimberku
Bandera osobně a aktivně synchronizoval vysněnou „národní revoluci“ s útokem nacistického Německa proti Sovětskému svazu 22. června 1941. Jmenovitě s velením wehrmachtu a vojenskou tajnou službou abwehrem. Zformovaly se také prapory Nachtigal a Rolland z ukrajinských dobrovolníků v německých uniformách.
Když sovětská obžaloba před Norimberským tribunálem citovala v únoru 1946 z výpovědi německého plukovníka Erwina Stolze podrobnosti o přípravě útoku, zaznělo i Banderovo jméno.
„Při uskutečňování instrukcí (maršála) Keitela a (generála) Jodla jsem kontaktoval ukrajinské nacionalisty… Zejména jsem osobně předal instrukce německým agentům Melnykovi (původní šéf OUN) a Banderovi, aby hned s útokem Německa proti SSSR organizovali a vyvolávali na Ukrajině demonstrace s cílem narušit bezprostřední zadní voj sovětských armád,“ uvedl Stolz.
V posledních letech se však zdá, jako by čas a také snahy přepisovačů dějin ulámaly z Banderova politického erbu hroty jasně ukazující, o koho šlo. Bandera nebyl ani demokrat, ani antifašista: ztělesňoval ideologii své organizace, jež se nápadně podobala tomu, co vyznávali němečtí nacisté.
A výslovně se hlásil k „novému řádu v Evropě“ pod Hitlerovým vůdcovstvím.
Moše Kantor: Dělat z něj hrdinu? Nepřijatelné
Nic na těchto faktech nemění ani skutečnost, že Hitler dal nakonec Banderu asi na dva roky zavřít do koncentračního tábora Sachsenhausen, než ho znovu potřeboval.
Vypadl mu totiž z role. Napomáhal sice útoku proti SSSR, ale se svými lidmi toho využil, aby 30. června 1941 ve Lvově vyhlásili nezávislost Ukrajiny.
To se „vůdci“ naprosto nehodilo: Ukrajina totiž byla jeho kořist a Němci si její bohatství chtěli nechat pro sebe. Upření nezávislosti a věznění Bandery a dalších lídrů obou křídel OUN, z nichž mnozí to nepřežili, nyní často slouží jako argument, jenž má zastřít jejich oddanost nacistickému Německu a zároveň brutální etnické čistky, do nichž vyústil jejich fašizující program. Byl vymodelován mýtus ryzích vlastenců a zároveň Banderův kult.
„Dělat hrdinu z nacionalisty, který zabíjel Židy, Poláky a Rusy a kolaboroval s nacisty? To je podle mého názoru naprosto nepřijatelné,“ řekl Právu Moše Kantor, předseda Evropského židovského kongresu.
Jeho rodina shodou okolností pochází právě z Ukrajiny. Na pět desítek jejích členů holokaust nepřežilo.
