Myšlenka jednotné Unie je pohřbena. Bude to Britům stačit na setrvání v EU?

Návrh dohody projednaný představiteli EU s cílem udržet Británii v osmadvacítce poprvé připouští, že některé země nesdílejí zmíněný cíl. Ten je přitom v Římské smlouvě z roku 1957 a doslovně hovoří o „stále bližší unii”. Některé země tak možná v politické integraci nikdy nepokročí.

Právně závazný text vyžadující souhlas lídrů EU říká, že odkazy v zakládajících unijních smlouvách na stále bližší unii mezi evropskými národy „nenutí všechny členské státy, aby usilovaly o společný cíl”.

Jinými slovy, členské státy už nadále nebudou muset objednávat celé menu nabízené restaurací předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, ale bude jim přiznáno právo vybrat si, co chtějí, hodnotí agentura Reuters.

Text jasně ukazuje budoucí změnu struktury EU směrem k dvouúrovňovému či trojúrovňovému systému, v němž 19 států eurozóny bude předurčeno k hlubší politické a ekonomické integraci, i když ostatní zůstanou stranou.

Až dosud Brusel ortodoxně zastával názor, že všichni členové „dvourychlostní Evropy” se budou nakonec účastnit všech unijních rozhodnutí, ale dospějí k tomu svým vlastním tempem.

Británie je již nejvíce svébytným ze všech členů EU. Rozhodla se nepřijmout euro a schengenskou zónu volného pohybu osob. Účastní se jen justiční a policejní spolupráce.

Představitelé EU se snaží zabránit tomu, aby podmínky nabídnuté Británii způsobily, že totéž budou žádat i ostatní, například Polsko. Aby se tedy nesnažili ustoupit od již existujících závazků.

Polsko, Maďarsko, Česko, Rumunsko a Bulharsko se zavázaly ve svých přístupových smlouvách k EU, že zavedou jednotnou měnu, až splní požadovaná ekonomická kritéria. Většina z nich ale od dluhové krize eurozóny přípravu zastavila. Na žádost Británie text připouští, že „euro jako svou měnu nemají všechny členské státy”.

Ale text se současně snaží nepodkopat povinnost ostatních se připojit. Nová euroskeptická vláda ve Varšavě již řekla, že za svého čtyřletého mandátu euro zavést nehodlá.