Můžeme za 3 % nakažených a přitom čelíme nejtvrdším opatřením, zlobí se britští hospodští

Ve čtyřech říjnových týdnech, které předcházely druhé národní karanténě, se v barech, kavárnách a restauracích nakazilo 128 z 4687 infikovaných. To je 2,7 procenta, uvedl Anglický úřad pro veřejné zdraví (angl. Public Health England).

Zástupce pohostinství tato čísla rozzuřila. Podle nich jde o jasný důkaz, že tvrdé restrikce, které na ně vláda uvalila, se nezakládaly na důkazech.

Podle dat z úřadu pocházela většina říjnových ohnisek z domovů pro důchodce (25 procent), ze škol a univerzit (25 procent) a ze zaměstnání (24 procent). Více případů dokonce pocházelo i z nemocničního prostředí, a to i přesto, že zdravotníci a lékaři podstupují pravidelné testování.

Na druhou stranu epidemiologové předpokládají, že právě v restauracích se nakazí velká část těch, kteří uvedou, že neví, kde se nakazili.

Navzdory tomu, že zveřejněné statistiky nenaznačují, že by byla v restauracích větší pravděpodobnost nákazy, jsou dnes dvě třetiny Anglie ve třetím stupni karantény. To znamená, že pohostinství funguje ve velmi omezeném režimu, v podstatě nabízí pouze jídlo s sebou.

Sir Patrick Vallance, který působí jako hlavní poradce vlády pro vědu, chybu nepřímo uznal už na začátku prosince. Když ho poslanci interpelovali ohledně kontroverzního rozhodnutí zakázat vycházení po desáté hodině, odpověděl: „Ohledně časů zákazu vycházení neexistují pevné důkazy.”

Podle něj to bylo čistě politické rozhodnutí, protože čas strávený ve vnitřním prostoru v kombinaci s alkoholem tvoří zvýšené riziko přenosu viru.

Podobná situace je i v Česku. Také zde mezi nejčastější známá ohniska nákazy patří školy a školská zařízení (949) a dále sociální (544) a zdravotnická (286) zařízení, nikoli restaurace. Tedy zařízeních, v nichž je relativně snadné trasovat a najít další nakažené.

Údaje o počtech nakažených z jednotlivých profesních oblastí závisí na tom, jak dokážou sami trasovaní uvést místo nákaz a jak je k nim zvládnou hygienici přiřadit. Je pravdou, že nákazu při volnočasových aktivitách a v nejrůznějších službách a zaměstnání je složité vykázat, protože lidé sami nevědí, kde se nakazili. To se týká právě i restaurací.

V souvislosti s opatřeními často zmiňované restaurace a hospody jsou až na samém chvostu seznamu s devíti ohnisky a 56 přiřazenými nakaženými. Na tato čísla, stejně jako třeba u sportu, má ale vliv komunitní šíření a neschopnost lidí určit, kde se přesně nakazili.

Některé restaurace se nicméně nedávno vyjádřily, že budou nadále protestovat proti vládním opatřením, dokud podle nich kabinet nepřijde se smysluplným kompenzačním balíčkem.

„Už jsme doslova vysátí ze všech prostředků. S restrikcemi musí přijít i okamžitá pomoc,“ řekl pivovarník Jiří Janeček. Upozornil, že po epidemii koronaviru může přijít epidemie nezaměstnanosti a chudoby. Jeho pivovarská restaurace Malý Janek v Jincích na Příbramsku zůstala i v pátek otevřená.

Nespokojení hoteliéři z Krkonoš navíc protestovali v pátek v centru Prahy. „Chceme upozornit na to, že se tu momentálně ničí hotely a hospody a že epidemický důvod k tomu není jasný a že dosud jsme nikde nenašli důkaz, že dochází k přenosu v hotelích a restauracích," řekla majitelka Luční boudy v Krkonoších Klára Sovová.