Článek
Podle Ramy „Albánie cítí vděčnost za desítky tisíc Albánců, které Itálie přijala po pádu komunismu v roce 1991, a také za podporu, kterou jí Řím poskytl v době hospodářského rozvratu v roce 1997 a po zemětřesení v roce 2019“. Ostatní žádosti Tirana odmítla, uvedl podle AP Rama, aniž upřesnil, které země o umístění migrantů požádaly.
Do Albánie by ve středu měla připlout loď italského námořnictva Libra, která veze prvních 16 migrantů – deset z Bangladéše a šest z Egypta. Obě země Itálie považuje za bezpečné, takže jejich šance na získání azylu jsou velmi malé.
Centrum pro migranty v Albánii
Italské úřady už převzaly areály obou center pro migranty. Středisko v Shëngjinu má sloužit jako zařízení pro identifikaci migrantů, v Gjadëru pak byl vybudován tábor se zhruba tisícovkou míst, kde budou migranti pobývat, dokud italské úřady nerozhodnou o jejich žádosti o azyl.
Čeští europoslanci se chtějí vypravit do centra pro uprchlíky v Albánii
V obou zařízeních bude pracovat na 300 policistů, vojáků a soudců z Itálie. Podle odhadů budou roční náklady na provoz center zhruba 120 milionů eur (zhruba tři miliardy korun), přičemž velkým výdajem jsou právě náklady na italský personál.
Migrační centra v Albánii jsou stěžejním prvkem politiky kabinetu pravicové premiérky Giorgie Meloniové. V její vládě totiž převažují protiimigrační strany.
Spolupráce mezi Itálií a Albánií je prvním případem, kdy bude unijní stát posílat migranty do země, jež v EU není. Itálie může v rámci této dohody do Albánie každoročně dopravit až 36 tisíc migrantů ze států ze seznamu bezpečných zemí.
Plán může Itálii zhatit rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (ECJ) z tohoto měsíce, jež vymezuje kritéria, která musí země mimo Unii splňovat, aby mohla být prohlášena za bezpečnou. V případě týkajícím se České republiky totiž soud rozhodl, že země nemůže být prohlášena za bezpečnou, pokud nebude shledáno, že nebezpečí nehrozí v žádné z částí jejího území.
Itálie do Albánie vyslala první skupinu migrantů
