Článek
Spahn řekl ve čtvrtek novinářům z mediální skupiny Funke, že je potřeba, aby úřady „věděly, co se v mešitách děje“, a kázání v nich byla „transparentní“. Kázání v němčině by podle něj také pomohlo překonat předsudky vůči muslimům.
Spahn žádá, aby islámští duchovní v Německu skládali jazykové testy, protože mnoho z nich přišlo do Německa kázat ze zahraničí, často německy neumějí a navíc jsou ze zahraničí placeni. „Takoví importovaní imámové způsobují společenský rozpad,“ poznamenal poslanec a dodal, že ani katolickým mším by lidé nerozuměli, kdyby byly vedeny v turečtině nebo arabštině.
Poslanec a náměstek ministra financí Jens Spahn (CDU)
Spahn také podotkl, že německé úřady nemají úplný přehled o tom, kolik mešit a modliteben v Německu je a jak jsou financovány, takže by se všechny měly povinně registrovat. Problém spatřuje Spahn také v tom, že nevidí věrohodného zástupce muslimské komunity v Německu. Tvrdí, že Islámské sdružení, s nímž německá vláda dříve komunikovala, zastupuje silně konzervativní věřící, tudíž „hovoří jen za menšinu muslimů a jsou špatnými partnery.“
Ať je radši platí Německo než Turci nebo Saúdové
Spahn, který je současně náměstkem ministra financí, navrhuje, aby se duchovní či učitelé náboženství vzdělávali a kvalifikovali v Německu a byli placeni státem.
„O tom bude tvrdá debata. Byl bych ale raději, kdybychom to financovali my, než aby peníze chodily z Turecka nebo Saúdské Arábie,“ řekl a připojil, že by stálo za to zvážit zavedení formy církevní daně pro muslimy. Německé úřady už takovou daň vybírají a vybrané prostředky církvím, řádům a náboženským organizacím přerozdělují.
V osmdesátimiliónovém Německu žije více než pět miliónů muslimů. Není jasné, jak širokou podporu mají Spahnovy návrhy v CDU.
