Musíme začít bourat mešity. Švédská pravice se proti islamistům ozývá čím dál hlasitěji

V roce 2015 evidovalo skandinávské království přes 160 tisíc žádostí o azyl, v Evropě nejvíce v poměru na jednoho obyvatele. Země tří korunek spolu s Německem patřila k nejžádanějším cílům běženců.

„Moje Evropa nestaví zdi,“ chlubil se tehdy premiér Stefan Löfven. Když na sklonku roku 2016 tehdejší ministryně pro integraci musela oznámit, že státu už de facto došly kapacity na ubytování, rekvalifikaci a integraci, plakala.

Dnes někdejší přeborníky ve vstřícnosti trápí války gangů, růst kriminality, no-go zóny, nízký podíl migrantů, kteří uspějí na trhu práce, i radikalizace mladších přistěhovalců.

Jimmie Akesson je již 18 let nesporným lídrem pravicových Švédských demokratů. A málokdo umí tak efektivně umisťovat své požadavky do médií jako on. To je jeden z důvodů, proč Sverigedemokraterna pod jeho záštitou zažila raketový vzestup a stala se druhou nejsilnější stranou v zemi. „Ačkoli nejsou součástí vlády, středopravá koalice se o jejich podporu opírá. Akesson však nyní poprvé testuje práh bolesti spojenců,“ napsal list Die Welt.

Vyzval k moratoriu na výstavbu mešit a zašel ještě dál: „V dlouhodobějším horizontu musíme začít zavírat a bourat mešity, ve kterých se šíří antidemokratická, antisemitská, homofobní nebo protišvédská propaganda.“

Dokonce i konzervativní premiér Ulf Kristersson, který se dostal do úřadu jen s pomocí Švédských demokratů, označil podle listu Frankfurtet Allgemeine Zeitung výroky svého spojence za „neuctivé“. „Ve Švédsku nebouráme modlitebny,“ odpověděl Kristersson.

Akessonova kontroverzní výzva přichází v době, kdy je jeho země terčem útoků náboženských extremistů jako nikdy předtím. Odborníci proto politika obviňují z dalšího rozdmýchávání nálad a tím i ohrožení národní bezpečnosti. Pro Akessona je to zkouška jeho moci, v níž mu hraje do karet i konflikt mezi Izraelem a Hamásem.

„Vzhledem k hrozbě, kterou představují radikální islamisté, ať už jde o teror a konflikt s Hamásem v Izraeli, nebo o současnou velmi vážnou situaci ohrožení ve Švédsku, mohou Švédští demokraté na této otázce vydělat,“ říká Magnus Ranstorp, odborník na islamismus.

Žádná jiná země v současnosti nepřitahuje hněv muslimského světa a islamistických skupin tolik jako Švédsko. Tento vývoj začal dezinformační kampaní v roce 2021, v níž se tvrdilo, že švédské sociální služby záměrně odebírají muslimským rodinám děti.

Následovala série pálení koránu pravicovými extremisty, která vedla k útokům na švédská velvyslanectví a konzuláty v zahraničí a k teroristickému útoku, při němž islamista zavraždil dva Švédy u příležitosti fotbalového zápasu v Bruselu.

Akessonova kontroverzní výzva tedy přichází v době, kdy je jeho země terčem útoků náboženských extremistů jako nikdy dřív. Část politické scény i médií ho proto obviňuje z dalšího rozdmýchávání nálad. „Akessonovy požadavky proto představují riziko pro národní bezpečnost,“ tvrdí Ranstorp.

Je však pravděpodobné, že Akessonův krok motivovaly především mocenské politické úvahy. Koneckonců jeho Švédští demokraté potřebují zostřit svůj profil. Po změně vlády už to totiž nejsou jen pravicové strany, kdo prosazuje přísnější přístup k migraci.

„Ostatní strany se přizpůsobily. Akesson chce proto znovu vyostřit profil své strany,“ řekl Weltu politolog Tommy Möller ze Stockholmské univerzity. Do karet mu navíc teď hraje i konflikt mezi Izraelem a Hamásem.

Je také možné, že Akesson svými slovy cíleně útočil na sociální demokraty Magdaleny Anderssonové. Její vláda sice v posledních volbách padla, ale strana má stále nejvíce křesel v parlamentu. Akesson obvinil sociální demokraty i Anderssonovou osobně, že jsou „aktivní součástí islamistického hnutí ve Švédsku“ a že závisí na islamistických hlasech.

Akesson přednesl své obvinění v třaskavém projevu ke svým stranickým kolegům. Dosud měl šéf strany tendenci přenechávat vyostřenou rétoriku Richardu Jomshofovi¸ předsedovi parlamentního výboru pro spravedlnost. Ten loni v červenci popsal proroka Mohameda jako „válečníka, masového vraha, obchodníka s otroky a banditu“.

Zdá se, že stále drsnější rétorika Švédských demokratů zabírá. V posledním průzkumu veřejného mínění pro veřejnoprávní rozhlasovou stanici Sveriges Radio již Akesson na žebříčku popularity předběhl úřadujícího premiéra. Stále více Švédů je také pro účast jeho strany ve vládě.