Musíme vybudovat záchytné hotspoty, shodla se Visegrádská čtyřka

„Evropská unie prokázala nulovou schopnost zabezpečit své vnější hranice,“ přisadil si český prezident Miloš Zeman a dodal, že většina uprchlíků nepochází z válkou zničené Sýrie.

„Struktura uprchlíků je diskutabilní. Nikdo ji neměřil. Rád bych ale varoval před mediálním zveličováním podílu Syřanů,“ řekl Zeman.

Řekl také, že je „mezi uprchlíky 70 až 90 procent zdravých, mladých mužů s iphony, kteří opustili své rodiny ve válečném pásmu”. „Neprokázali tedy příliš odvahy,“ dodal.

Rozřadit žadatele o azyl na ekonomické migranty a válečné uprchlíky je třeba právě v záchytných zařízeních, a než se tak stane, je třeba se o tyto lidi dobře postarat, shodly se dále země Visegrádské čtyřky.

„To ale nevyřeší jednotlivé státy, země Visegrádské čtyřky ani Evropská unie. Do řešení této situace se musí zapojit celý svět. Potřebujeme také finanční zdroje, abychom mohli znovu vybudovat válkou zničené země. To je naše sdělení,“ shrnul na závěr svého vystoupení maďarský prezident.

Připomněl také, že do Maďarska přišlo od začátku roku přes 300 tisíc migrantů.

„Část z nich utíká před válkou a povinností Evropské unie je postarat se o tyto lidi. Značná část však přichází ze zemí, kde není žádná válka, a přichází do Evropy za lepším životem,“ uvedl Áder. „Nemůžeme vyloučit ani to, že mezi běženci jsou tací, kteří přicházejí do Evropy s určitým posláním. To je bezpečnostní riziko pro každou členskou zemi Unie,“ dodal.

O ochraně vnějších hranice Evropské unie a zefektivnění systému vracení neúspěšných žadatelů o azyl jednali ve čtvrtek v Lucemburku ministři vnitra členských zemí. Dohodli se mimo jiné na tom, že země osmadvacítky do roku 2020 vydají na navrácení neúspěšných žadatelů o azyl 800 miliónů eur (více než 21,5 miliardy korun).

Slovenský prezident upozornil na to, že vnitropolitickou diskuszi v mnoha zemích ovlivňují blížící se volby, a odsoudil zneužívání atmosféry strachu k získávání politických bodů. Vyzval také nové státy Evropské unie, aby prokázaly solidaritu.

Nové členské země si podle Kisky zvykly vnímat sjednocenou Evropu jako dojnou krávu, když ale teď Evropská unie žádá byť jen gesto solidarity, zdráhají se jej nové země ukázat. „Musíme přestat vnímat Evropu jako bankomat,“ prohlásil Kiska.

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová uvedla, že EU by měla projevit solidaritu i vůči nečlenským zemím Makedonii a Srbsku, které uprchlíci využívají na své cestě dále do západní Evropy. "Tato migrační krize by neměla zpomalit proces rozšiřování EU," řekla.

Polský prezident Andrzej Duda připustil, že jeho země není natolik dotčena migrační krizí, jako například Maďarsko a Chorvatsko.

„Můžeme však počítat s potenciálními problémy, například s uprchlíky z Ukrajiny, pokud by se v této zemi zhoršila ekonomická situace nebo rozšířila válka,“ konstatoval. Duda odmítl systém kvót a označil ho za neúčinný systém.