„Historický okamžik“ v migrační politice. Německo přitvrdí

„Dobrá zpráva brzy ráno. Tváří v tvář nepopiratelně velké výzvě v důsledku velmi velkého počtu uprchlíků, migrace a nelegální migrace se různé úrovně této země dohodly, že této výzvě budeme čelit,“ zdůraznil kancléř.

„Nakonec se jim přece jen podařilo dohodnout se; trochu skřípaví a rozcuchaní z tohoto dlouhého dne jsou ministerští předsedové a také poněkud vyčerpaný spolkový kancléř v úterý ráno, 2:47 oznámili průlom,“ líčil list Die Welt.

Nicméně: Německo – to je jádro rozhodnutí – se má stát méně atraktivní cílovou zemí pro migranty.

Místo hotovosti mají být žadatelům o azyl v budoucnu vydávány předplacené karty. To proto, že migranti nyní část hotovosti posílají do své vlasti a část peněz dají převaděčům.

Aby se „snížila motivace k druhotné migraci v rámci Evropy do Německa“, budou tzv. analogické platby ve výši sociálních dávek, které byly žadatelům o azyl dosud vypláceny po 18 měsících pobytu v Německu, v budoucnu náležet až po 36 měsících. Do té doby budou nadále dostávat výrazně nižší platby podle zákona o dávkách pro žadatele o azyl. Tím se mají ušetřit stovky milionů eur ročně.

Po měsících sporů o náklady na ubytování a integraci mají spolkové země a místní úřady v budoucnu dostávat paušální částku 7500 eur (184 tisíc korun) na jednoho žadatele o azyl ročně. Jak už to při kompromisu bývá, je to méně, než spolkové země a místní úřady požadovaly, a více, než chtěla nabídnout spolková vláda. Úřady si představovaly sumu v přepočtu 258 000 korun na migranta. Dosud země dostávaly paušální částku (letos to bylo 3,7 miliardy eur) bez ohledu na to, jak velký počet žadatelů v nich pobýval.

Azylové řízení bude možná možné provádět i mimo hranice Unie. Podle účastníků citovaných listem Bild bude závěrečné prohlášení obsahovat následující formulaci: „Spolková vláda prověří, zda lze v budoucnu v souladu s Ženevskou úmluvou o uprchlících a Evropskou úmluvou o lidských právech rozhodovat o ochranném statusu uprchlíků také v tranzitních nebo třetích zemích.“

Sedmnáct stran dokumentu „Uprchlická politika – humanita a řád kromě známých a nezpochybnitelných závazků k lepší ochraně vnějších hranic Evropy, zvýšené kontrole na státních hranicích a nutnosti uzavírat migrační dohody se zeměmi původu obsahuje různá opatření, která by měla přispět k výraznému snížení počtu žadatelů o azyl v Německu, přinejmenším ve střednědobém horizontu.

Za tímto účelem se ve všech spolkových zemích urychlí azylové řízení. Cílem bude zkrátit prvoinstanční řízení u Spolkového úřadu pro migraci a u soudu vždy na šest měsíců, tj. maximálně na jeden rok. Azylové řízení u žadatelů ze zemí s nízkou mírou uznávání, která je nižší než pět procent, má být ukončeno do šesti měsíců.

To by ve většině spolkových zemí znamenalo drastické zkrácení, pro které chtějí spolková a zemská vláda „vytvořit personální a organizační podmínky“. Pomoci by měla i komplexní digitalizace odpovědných úřadů.

Důrazněji se chce Německo zaměřit také na deportace neúspěšných žadatelů o azyl a cizinců, kteří jsou v Německu nelegálně. Některé země ale návrat svých občanů z Německa odmítají či komplikují, což vede k průtahům. Scholz s premiéry se shodli na tom, že Berlín bude usilovat o uzavření migračních dohod s takovými státy a že pobídkou v takovém případě může být nabídka legálního přistěhovalectví kvalifikovaných pracovníků.

Bavorský premiér Markus Söder a jeho saský kolega Michael Kretschmer s výsledky spokojeni nejsou, podle nich potřebuje Německo zásadní změnu migrační politiky. Předsedové vlád obou zemí sousedících s Českem nechali své výhrady zaprotokolovat do závěrečného dokumentu.

Německo přitom očekávalo, že letos na agendu spojenou s migranty a uprchlíky vydá zhruba 48,2 miliardy eur (zhruba 1,18 bilionu Kč), napsal v pondělí ještě před Scholzovým oznámením web deníku Die Welt.

Server dodal, že to je nejen nárůst oproti 42 miliardám eur, které Německo vydalo na agendu spojenou s migrací loni, ale také téměř tolik, kolik Berlín letos plánuje vydat na celou armádu. Bundeswehr by měl letos dostat něco přes 50 miliard eur, dalších devět miliard eur však má získat ze zvláštního zbrojního fondu, jehož vznik Scholzova vláda loni prosadila.

V Německu letos do konce září požádalo o azyl přes 250 tisíc lidí, což je více než za celý loňský rok. Očekává se, že do konce roku počet azylových žádostí dosáhne 300 tisíc.