Článek
Sdružení kostnických křesťanských církví v chrámu požádalo o odpuštění za smrt Jana Husa i Jeronýma Pražského, který byl na kostnickém koncilu upálen v roce 1416. "Vidíme se jako nástupci v 15. století ještě nerozdělené západořímské církve. Litujeme bezpráví, které bylo při kostnickém koncilu spácháno na Janu Husovi a Jeronýmovi Pražském ze strany politiků i církve. Žádáme všechny, kterým jsou Jan Hus a Jeroným Pražský blízcí, o odpuštění," uvedli zástupci sdružení.
Největší kostnický chrám byl symbolickým místem pro vzpomínkovou bohoslužbu. Právě zde byl v roce 1415 Hus označen za kacíře, církevní hodnostáři mu nechali ostříhat tonzuru jako zbavení kněžského stavu a odsoudili ho k smrti na hranici.
Zvláštní poštovní obálka s razítkem, které u příležitosti 600. výročí upálení Jana Husa vydala v Kostnici německá pošta.
"Dnes by Hus v žádném případě za kacíře považován nebyl," řekl v chrámu plzeňský biskup František Radkovský. "Mnoho z toho, o co se Hus zasazoval, se dnes bohudíky stalo v katolické církvi realitou," uvedl a připomněl zejména zavedení liturgie v národních jazycích.
Ukázky života ve vojenském ležení středověku přilákaly hodně diváků.
Kněží na vzpomínkové bohoslužbě také opakovaně vyzývali k dodržování hodnot, jež vyznával i Hus. "Husovo volání po pravdě je dodnes aktuální. Všichni by se měli sami sebe ptát, zda žijí v pravdě, nebo se řídí zásadou koho chleba jíš, toho píseň zpívej," řekla děkanka českobratrské církve Martina Šeráková.
Pondělní bohoslužbou skončil vzpomínkový víkend, při němž byla v Kostnici mimo jiné odhalena i socha, která Husa připomíná. [celá zpráva]
Jihoněmecké město si ale bude českého kněze připomínat i po zbytek roku. Ve městě se budou konat pouliční představení ukazující Husův osud, turisté se mohou připojit k prohlídkám Kostnice v historických kostýmech.
