Článek
Vykoupit se „vojenskou službou v době mobilizace nebo v čase války“ lze z trestných činů vyjmenovaných v celkem 350 paragrafech trestního zákoníku. S takovou možností mohou ze zákona počítat mimo jiné vrazi, násilníci, podvodníci, obchodníci s lidmi či zločinci odsouzení za páchání genocidy nebo vědomé šíření viru HIV.
Narukovat nemohou jen lidé, kteří spáchali násilný trestný čin sexuální povahy proti nezletilé osobě, a také pachatelé odsouzení za terorismus, extremismus, špionáž či vlastizradu.
Zatímco dosud se výjimka vztahovala pouze na pachatele trestných činů spáchaných před zahájením ruské invaze na Ukrajinu, nyní už toto neplatí. „Tudíž až do konce války se může kdokoliv rozhodnout spáchat trestný čin s tím, že pokud bude dopaden, bude se moci pokusit dostat na svobodu tak, že se nechá poslat do války,“ napsala Meduza.
Formálně musí toto navrhnout velitel konkrétní jednotky. Na základě jeho žádosti bude předběžné vyšetřování podezřelého či obviněného zastaveno a dotyčný podmínečně zproštěn trestu. Jak dříve uvedla ruská redakce BBC, od února 2023 verbují zločince do války výhradně představitelé ruského ministerstva obrany.
Návrh zákona přednesený vlivnými senátory a poslanci Andrejem Klišasem, Pavlem Krašeninnikovem a Andrejem Kartapolovem schválila 19. března ve třetím čtení Státní duma, o den později Rada federace a 23. března jej stvrdil podpisem prezident Vladimir Putin. Týž den se objevil ve sbírce listin a vstoupil v platnost.
Meduza zveřejnila úplný seznam trestných činů, které lze účastí ve válce legálně odčinit.
Ruský vězeň se vrátil z války. V restauraci zastřelil dlužníka a pokračoval v jídle
