Článek
„Po teroristickém útoku měli zločinci v úmyslu překročit rusko-ukrajinskou hranici a měli příslušné kontakty na ukrajinské straně,“ cituje ruský list FSB, která své tvrzení nijak nepodložila.
Ruská FSB už dříve uvedla, že zadržela čtyři osoby, identifikovaní jako občané Tádžikistánu, podezřelé z přímé účasti na teroristickém útoku. K dopadení mělo podle ruského vyšetřovacího výboru dojít „poblíž hranic s Ukrajinou“.
Vesnice Chacun, kde měli být podezřelí dopadeni, se nicméně nachází v ruské Brjanské oblasti zhruba 140 kilometrů od hranic s Ukrajinou a ještě o několik desítek kilometrů dále od místa, které Ukrajina kontroluje. Chacun je ale blízko také hranicím s Běloruskem, od nichž se nachází zhruba 200 kilometrů.
„Teď víme, v jaké zemi se ti zatracení parchanti pokoušeli ukrýt - na Ukrajině. V zemi, která se rukama západních liberálních režimů deset let přeměňovala v centrum šíření terorismu v Evropě, přičemž v extremistickém šílenství předčila i Kosovo,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová na Telegramu.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí už dříve zapojení odmítlo a uvedlo, že jakákoli obvinění proti Kyjevu jsou provokací Kremlu.
„Považujeme taková obvinění za plánovanou provokaci Kremlu, jejímž cílem je podnítit protiukrajinskou hysterii v ruské společnosti, vytvořit podmínky pro zvýšenou mobilizaci ruských občanů k účasti na zločinné agresi proti naší zemi a zdiskreditovat Ukrajinu v očích mezinárodního společenství,“ uvedla v prohlášení ukrajinská diplomacie.
Také ukrajinské středisko pro boj s dezinformacemi uvádí, že obviňování Ukrajiny z účasti na útoku u Moskvy může být záminkou k vyhlášení nové mobilizace.
Počet obětí v Rusku vzrostl na 133
Jakékoli zapojení Kyjeva odmítl i mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost John Kirby. „V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by do střelby byla zapojena Ukrajina nebo Ukrajinci,“ prohlásil Kirby, který dále vyjádřil soustrast rodinám zavražděných Rusů.
„Ty záběry jsou prostě hrozné a těžko se na ně dívá. Naše myšlenky budou samozřejmě s oběťmi tohoto strašného, hrozného střeleckého útoku,“ řekl.
Proč by Islámský stát útočil v Rusku? Experti mají jasno
Islámský stát (IS) se v posledních letech stavěl proti ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi, uvedli experti oslovení agenturou Reuters a listem The New York Times (NYT). ISIS podle nich navíc vidí Putina jako spoluviníka utlačování muslimů například v Afghánistánu, Čečensku nebo Sýrii.
„ISIS-K (afghánská pobočka IS se sídlem v Chorásánu – pozn. red.) se v posledních dvou letech upnul na Rusko a ve své propagandě často kritizuje Putina,“ prohlásil pro agenturu Reuters protiteroristický analytik Colin Clarke z výzkumné skupin The Soufan Center zabývající se globální bezpečností.
Michael Kugelman z washingtonského Wilsonova centra zase uvedl, že Islámský stát vidí Rusko jako spoluviníka aktivit, které „pravidelně utlačují muslimy“.
Colin Clarke se vyjádřil i pro americký list NYT, kterému sdělil, že ISIS-K obviňuje Kreml z toho, že má na rukou muslimskou krev. „(ISIS-K) odkazuje na intervence Moskvy v Afghánistánu, Čečensku a Sýrii,“ uvedl Clarke.
Další dílčí motivací může být intenzivní ruská spolupráce se šíitským Íránem, který je zároveň jedním z úhlavních nepřátel sunnitského IS.
Veteráni zásahové protiteroristické jednotky Alfa podle vládní agentury TASS přirovnali páteční teroristický útok k přepadení moskevského divadla na Dubrovce s muzikálem Nord-Ost čečenským komandem, které si v roce 2002 vyžádalo životy 130 rukojmích, a k přepadení školy v městečku Beslan, kde při teroristickém útoku v roce 2004 zemřelo přes 330 lidí.