Moskva pozastavila platnost dohody s USA o likvidaci plutonia

Putin svůj krok vysvětlil „zásadní změnou okolností a vznikem ohrožení pro strategickou stabilitu” v důsledku amerického počínání, neschopností USA dostát splnění přijatých závazků z mezinárodních smluv ohledně likvidace přebytečného plutonia a „nezbytností přijmout bezodkladné kroky na obranu bezpečnosti Ruska”.

Vztahy mezi oběma velmocemi se prudce zhoršily po předloňské ruské anexi Krymu, na kterou Západ reagoval uvalením sankcí.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně ujistil, že Rusko neodstupuje od závazků týkajících se jaderného odzbrojení. „Chci zdůraznit, že Rusko neodstupuje od svých závazků v oblasti jaderného odzbrojení, včetně snížení množství jaderných materiálů zahrnutých do zbrojních programů,” uvedl později podle agentury TASS Lavrov. Dodal, že ruské plutonium, které již není nezbytné k zajištění obrany, „zůstane mimo zbrojní aktivity”.

Podle šéfa ruské diplomacie rozhodnutí oznámené Putinem je signálem směrem k Washingtonu. „Snažit se mluvit s Ruskem z pozice síly, jazykem sankcí a ultimát a přitom pokračovat v selektivní spolupráci s naší zemí pouze v těch oblastech, kde je to výhodné pro USA, nebude fungovat,” uvedl Lavrov.

Na washingtonském summitu o jaderné bezpečnosti na jaře 2010 se obě velmoci dohodly na likvidaci svých zásob plutonia. Každá země se měla zbavit 34 tun vysoce radioaktivního plutonia. To by podle expertů stačilo k výrobě 17 tisíc jaderných bomb. Dohoda počítala s tím, že přeměnu ruského zbrojního materiálu na jaderné palivo zaplatí Američané.