Článek
Rogozin to napsal poté, co v referendu v Lotyšsku zamítli ruštinu jako druhý oficiální jazyk.
"Budeme usilovat o to, aby ruský jazyk v EU získal oficiální status, protože tam žije několik miliónů ruskojazyčných obyvatel," napsal Rogozin. "Je nezbytné napomáhat zachování, rozvoji a rozšíření výuky ruštiny na školách a univerzitách, zejména tam, kde je tato výuka ohrožena," uvedl vicepremiér.
Výzvy k prosazení ruštiny do struktur EU se v Moskvě v poslední době objevují stále častěji. Vyvolává je hlavně situace v pobaltských státech, které se po rozpadu Sovětského svazu plně integrovaly do západních struktur.
Moskva vlády Litvy, Lotyšska a Estonska opakovaně obviňuje z poškozování práv a zájmů silné ruskojazyčné menšiny. Snahy pobaltských států budovat obnovenou národní a jazykovou identitu Rusko označuje za potlačování práv etnických menšin.
V článku Rogozin napsal, že Moskva bude nadále sledovat respektování práv a zájmů Rusů žijících v zahraničí: "Beztrestné rusofobii a diskriminaci, pronásledování ruské kultury a ideologickému falšování ruských dějin je třeba zabránit."