Článek
Původní druhy ryb a krabů v Jadranu a živobytí tamních rybářů ohrožuje podle agentury Reuters na pět desítek invazivních druhů. Jde o důsledek klimatických změn i zvýšené námořní dopravy.
„Ploskozubec se na jižním Jadranu objevil asi před 15 lety,“ řekl Kristić. Od té doby se stal běžným úlovkem v jeho sítích. Má to ale háček. Zatímco v původní domovině je ploskozubec považován za pochoutku, obyvatelům Krističovy rodné vesnice Molunat a jejího okolí nic neříká.
„Nemohu to nikomu prodat. Místní obyvatelé tuhle novou rybu jíst nebudou a turistům ji nenabídnou, protože ji neznají,“ postěžoval si Kristić.
Podle Nenada Antoloviče z Institutu pro mořský a pobřežní výzkum se sídlem v Dubrovníku populace ryb v Jadranu, nejsevernějším výběžku Středozemního moře, poklesla kvůli nadměrnému rybolovu, ale i klimatickým změnám, které přilákaly nové druhy.
„Jadran se mění, otepluje se. Kvůli tomu se objevují nové organismy. Tím myslím nejen ryby, ale také plankton a řasy,“ vysvětlil výzkumník. „A ohrožují zhruba 460 původních druhů ryb,“ dodal.
Černohorské pobřeží sužuje krab modrý
Podle údajů z roku 2023, které shromáždila italská agentura pro udržitelný hospodářský rozvoj (ENEA), se Středozemní moře stává nejrychleji oteplujícím se mořem na planetě.
Některé z nových ryb objevujících se v Jadranu i celém Středozemním moři jsou pro člověka nebezpečné, například jedovatý perutýn nebo odranec pravý, který patří mezi nejjedovatější ryby na světě a bodnutí jeho ostny, které mu rostou ze hřbetní ploutve, může být pro člověka smrtelné.
Minulý měsíc pak rybář z oblasti v okolí chorvatského Dubrovníku ulovil kalína Cuvierova, který si libuje v hlubokých vodách a až dosud byl na Jadranu velmi neobvyklý.
Podle vědců z Institutu mořské biologie v přímořském Kotoru v sousední Černé Hoře je jedním z nejnebezpečnějších invazních druhů krab modrý, jehož domovinou je západní Atlantik či Mexický záliv.
„Dorazil k nám asi před 20 lety a je jedním z nejagresivnějších invazivních druhů ve Středomoří,“ uvedla Olivera Markovičová. „Populace ostatních korýšů, jako je krab pobřežní, byly na některých místech zcela vyhubeny,“ řekla.
„Přesto nám největší starosti dělají perutýni. Jsou draví a způsobují značné škody na ekosystémech,“ doplnil její kolega Ilija Cvetković.