Článek
„Chci prezidentu Zelenskému vzkázat, aby už nikdy neurážel Poláky, jako to udělal nedávno během svého projevu v OSN. Poláci to nikdy nedovolí a obrana dobrého jména Polska není jen mou povinností a ctí, ale je nejdůležitějším úkolem polské vlády,“ prohlásil v pátek Morawiecki.
Zároveň zmínil, že Ukrajina se brání ruské vojenské agresi, což označil za válku o bezpečnost Evropy.
„Víme to, a proto pomáháme tím, že organizujeme zásilky zbraní, jelikož nyní se vyzbrojujeme především sami, ale centrum v Rzeszówě pracuje a bude pracovat společně s našimi spojenci,“ uvedl s odkazem na polské město, které je klíčovým tranzitním uzlem pro mezinárodní vojenskou pomoc Ukrajině.
Morawiecki reagoval na prohlášení Zelenského, který na Valném shromáždění OSN v New Yorku řekl, že Kyjev usilovně pracuje na zachování pozemních cest pro vývoz obilí. Export přes Černé moře totiž narušila ruská invaze.
„Je znepokojivé vidět, jak někteří v Evropě, někteří naši přátelé v Evropě, předvádějí solidaritu v politickém divadle a dělají thriller z obilí. Může se zdát, že hrají svou vlastní roli, ale ve skutečnosti pomáhají připravovat scénu pro moskevského herce,“ prohlásil.
Obilí jako ruská hybridní zbraň aneb O co ve sporu jde
Ukrajina je v první desítce světových producentů obilí, před válkou deset procent obilí a patnáct procent kukuřice na světových trzích pocházelo z této země. Co se týče slunečnicového oleje, země dodávala na světové trhy plnou polovinu této komodity.
Nejvytíženější exportní trasy z Ukrajiny vedly přes Černé moře. Poté, co Rusko v oblasti zavedlo námořní blokádu, se Ukrajina ocitla v zásadních potížích i z tohoto důvodu.
Evropská unie se proto rozhodla zrušit veškerá cla a kvóty na tranzit ukrajinského obilí do desítek zemí. Část vyváženého obilí se ale cestou „ztrácela“ a začala zaplavovat trhy evropských zemí. Zvýšil se také přímý export do těchto států.
Přesycení trhu vedlo k protestům místních zemědělců, na což Evropská komise zareagovala zavedením omezení na dovoz kukuřice, pšenice, řepky a slunečnicových semen z Ukrajiny do Polska, Bulharska, Rumunska, Maďarska a na Slovensko do 15. září.
Poté, co lhůta vypršela, Varšava, Budapešť a Bratislava rozhodly o zákazu pro ukrajinské obilí jednostranně.
Ukrajinské obilí začalo chybět na světových trzích – OSN a Turecko proto pomohly zprostředkovat mezi Ukrajinou a Ruskem takzvanou obilnou dohodu o otevření bezpečného koridoru pro export zemědělské produkce z Ukrajiny především do rozvojových států. Ta začala platit v červenci 2022.
O rok později od ní Rusko ustoupilo.
Situace ovlivňuje ukrajinské výrobce, kteří beztak čelí značným problémům v důsledku ruské invaze. Snížení prodeje ukrajinského obilí způsobuje pokles jeho ceny a pěstování se pro zemědělce může stát nerentabilním. Již vypěstované obilí a kukuřice se navíc hromadí ve skladech a volné kapacity k uskladnění přestávají stačit.