Článek
Podle moldavského zpravodajského webu Newsmaker si dosavadní poslanci této strany mohou své mandáty ponechat, ale pouze jako nezávislí, bez možnosti vstupovat do jiných politických frakcí.
To se týká i politických představitelů v orgánech místní správy - například nedávno zvolené kandidátky za Šor Ievghenie Guculové, kterou promoskevská lobby vynesla do vedoucí funkce v moldavské autonomní oblasti Gagauzsko. To je potenciálně stejně problematický region, jakým je byť moldavské, ale fakticky Ruskem ovládané Podněstří.
Rozhodnutí soudu podpořila prezidentka Maia Sanduová. „Moldavané si cení a chtějí žít v demokratickém právním státě, kde zločinné organizace nejsou chráněny, ale je jim znemožněno uchvátit (moc) v zemi,“ uvedla Sanduová na Facebooku. „Politická strana stvořená korupcí za účelem korupce představuje nebezpečí pro ústavní pořádek a bezpečnost ve státě,“ napsala.
Zakladatel strany Ilan Šor podle ruské agentury RBK v reakci označil vedení země za „režim psychopatů“, který se „mstí stovkám tisíc lidí v Moldavsku, již vidí ve straně Šor naději na změnu situace k lepšímu.“
Politická kariéra jako ochrana před justicí
Strana Šor se zrodila z původního hnutí Rovnost (Mișcarea social-politică „Ravnopravie”) v roce 1998. Politický subjekt změnil název v roce 2016 podle nového šéfa Ilana Šora, tehdy již stíhaného moldavského byznysmena židovského původu a starosty moldavského města Orhei.
O rok později soud poslal Ilana Šora na sedm a půl roku za mříže za to, že vyvedl z moldavského bankovnictví miliardu dolarů. Zatímco soudně napadený rozsudek posuzoval odvolací soud, Šor uprchl z domácího vězení do zahraničí (nyní žije v Izraeli). To mu ale nijak nebránilo v tom, aby se v roce 2019 stal jedním ze sedmi poslanců za svou stranu, která se poprvé probojovala do parlamentu.
Pravou rukou Šora je Marina Tauberová, která v Moldavsku řídila loňské i letošní protivládní protesty. Tauberová byla zadržena počátkem května na kišiněvském mezinárodním letišti, když se pokoušela uprchnout z Moldavska. Šor byl v odvolacím řízení shledán vinným z krádeže bankovních prostředků a soud jej v nepřítomnosti poslal za mříže na 15 let.
Šor rovněž minulý měsíc zveřejnil otevřený dopis adresovaný ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a dalším světovým lídrům (Číny, Turecka, Indie a Brazílie), aby vznesli otázku Moldavska v OSN. Obvinil moldavské úřady, že se v zemi dopouštějí „genocidy“, ničí opozici a zavádějí cenzuru.