Moldavsko chce plně integrovat proruské Podněstří do roku 2038. Plán řeší i choulostivou fázi

Jedinečnou půdu pro moldavský plán nepřímo vytvořila ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu, vysvětluje španělský list, který měl možnost dokumenty návrhu prostudovat.

Moldavsko se invazi chystá využít k opětovné hospodářské a politické integraci Podněstří, které je dle mezinárodního práva součástí Moldavska. Moldavská vláda se už navíc má pravidelně setkávat se separatistickými představiteli, rozhovory jsou ovšem prozatím v počáteční fázi a probíhají opatrně.

Plán počítá s několika etapami znovusjednocení. V první dojde k postupným reformám zaměřeným na reintegraci plánu, poté se počítá s referendem a odchodem ruských jednotek, což by se mělo konat na základě žádosti podněsterských úřadů. Rusko má v Podněstří neurčitý počet jednotek, některé zdroje hovoří o zhruba dvou tisících, jiné ale až o šesti tisících.

Ruské vojáky by nahradila mezinárodní mise, která by zajistila stabilitu regionu. Tento návrh by však potřeboval podporu, kterou by Moldavsko hledalo v Evropské unii, do níž chce v následujících letech samo vstoupit.

Podle dokumentů by reintegrace měla začít už letos školením soudců, státních zástupců a právníků v regionu. V příštím roce by byla zavedena dočasná kompenzace za zdražení plynu, protože v současné době obyvatelé Podněstří platí malé částky za bezplatné dodávky plynu z Ruska.

V roce 2026 by Moldavsko dále usilovalo o sloučení správní evidence a provedlo by plošné sčítání obyvatel Podněstří, které má podle současných odhadů zhruba půl milionu obyvatel.

O rok později by podle plánu došlo k reintegračnímu referendu a také k odchodu ruských jednotek a příchodu mezinárodní mise. Tuto fázi španělský list označil za „choulostivou“.

V letech 2028 až 2031 plán počítá se zrušením podněsterského rublu, zavedením moldavského leu a s fiskálním začleněním. Byl by také realizován program pomoci pro malé a střední podniky, podporovány by byly regionální instituce prostřednictvím státního financování a reformován důchodový systém, který by zavedl minimální důchod na obou stranách Dněstru.

V této fázi by také došlo k referendu o vstupu Moldavska do Evropské unie, o který prezidentka Maia Sanduová už roky usiluje. Země je navíc už v současné době blízko přístupových rozhovorů.

Moldavská vláda svůj plán reintegrace konzultovala s nejmenovanou poradenskou firmou. Pro El País se k němu vyjádřilo moldavské ministerstvo pro integraci, které uvedlo, že v současnosti už reviduje celou řadu zákonů týkajících se ekonomiky a „sociálního charakteru“. „Řada opatření již byla přijata,“ uvedlo ministerstvo.

Podle úřadů však hlavní město Podněstří Tiraspol není s plánem prozatím spokojeno. „Naším úkolem je obnovit ústavní pořádek a mírovou cestou region znovu integrovat,“ vysvětlilo ministerstvo.

Reintegrace bude ovšem nákladná a cena za ni se vyšplhá na miliardy eur (nejméně stovky miliard korun). „V tuto chvíli je obtížné odhadnout reálnou a přesnou částku,“ sdělilo.