Článek
Akce v Moskvě se zúčastnili členové stran Renaștere (Obroda), Șansă (Šance) či Victorie (Vítězství), ale i bývalého Šoru. Do ruské metropole přicestovala také gagauzská baškanka Evghenia Guțulová či Dmitrii Constantinov, předseda tamního Lidového shromáždění. Gagauzsko je po separatistickém Podněstří další autonomní oblastí Moldávie v ruském hledáčku, žije tam přes 130 tisíc obyvatel.
Političtí analytici v Kišiněvě citovaní portálem ZdG tvrdí, že vytvořením nového opozičního bloku byla v Moskvě fakticky zahájena nová kampaň, jejímž cílem je destabilizace země. Prohlásili také, že akce by se neuskutečnila bez zapojení tajných služeb Ruské federace a že Ilan Šor je zcela v područí moskevských služeb.
„Jiní politici v Moldavsku, například tým Igora Dodona nebo Iriny Vlahové, musejí dodržovat určitá omezení, zatímco Šor je nemá, a proto je maximálně využíván,“ uvedl analytik Anatol Țăranu.
Akce ruských tajných služeb
„To, co se stalo v Moskvě, není nic jiného než akce tajných služeb a dalších institucí Ruské federace. Moldavsko musí na aktivity (uprchlého poslance Ilana Šora) reagovat odpovídajícím způsobem. Potřebujeme zákon, který zakáže činnost těchto takzvaných stran na území Moldavska,“ uvedl Țăranu v komentáři pro ZdG.
Bezpečnostní expert WatchDog Andrei Curăraru se domnívá, že by úřady v Kišiněvě měly důkladně analyzovat, kolik peněz bylo použito na organizaci moskevské akce a zda byly výdaje vykázány.
Po příletu do Kišiněva moldavské bezpečnostní orgány některé proruské politiky zadržely a vyslechly. Podle účastnice moskevského setkání a moldavské poslankyně Natalii Paraskyové šlo asi o 200 lidí, citoval ji ruský web ura.ru.
Další problém v Moldavsku. Gagauzská baškanka prohlubuje vztahy s Ruskem a volá po odtržení
